Jak to chodí ve škole

Pokud jste přijeli (nebo se chystáte) do Anglie za studiem, určitě vás zajímá, jak se tamní styl vyučování liší od toho našeho českého.

Samozřejmě to funguje jinak na každé univerzitě a na každém oboru, já ale bohužel nestuduji jiné obory na jiných univerzitách, tak vám aspoň napíšu o tom, jak to mám já.

Doma budete častěji než ve škole

V Anglii je univerzitní školní rok o hodně kratší než ten v ČR. Školní rok začíná nejdříve v polovině září a končí začátkem června, na některých školách i dříve.

Mezi tím do toho máte ještě ‚reading week‘, což je týden volna uprostřed semestru, abyste mohli dohnat vše, co jste do té doby zmeškali (ale většina lidí stejně jen jede domů a nic nedělá, já samozřejmě nejsem jedním z nich, wink wink).

Vánoční prázdniny vám začnou v půlce prosince a oficiálně skončí začátkem ledna, potom ale máte ještě ‚study week‘ těsně před začátkem zkouškového, takže v podstatě skoro měsíc volna (👹)

Na jaře se k tomu ještě přidají dva týdny velikonočních prázdnin no a než se stačíte divit, školní rok je u konce.

Nemyslete si ale, že nebudete mít co dělat, nebojte se, to by vám profesoři neudělali. Řekněme, že budete rádi za každé volno, kterému se vám dostane (a ani tak to nebude dost).

How I catch up on my work during reading week

Money makes a difference

Jak už jste asi zaregistrovali, za univerzitu v Anglii se platí. Pokud jste jako já a pořídili jste si tuition loan (půjčku), zatím vás tato skutečnost netrápí, spíše naopak. Vzhledem k tomu, že univerzity tu jsou v podstatě lukrativní byznys, mohou si dovolit neustále zlepšovat budovy a jejich zařízení. To v podstatě znamená, že se vám tady nestane, že byste se zapsali na seminář, kam byste se nevešli, protože třída nebyla dost velká (I’m looking at you Karlovko).

Jak už jsem řekla, každá univerzita je jiná, ale já si na té své mohu například užívat study rooms s kuchyňkou, kde mají horkou vodu a mikrovlnku, třídy s digitálním vybavením a podobné vychytávky.

Rozvrh sestaví za vás

Bohužel to neplatí o každém oboru, ale já to tak alespoň mám. Má to své výhody a své nevýhody. Co se výhod týče, nemusíte se o nic starat, akorát se ukážete ve škole kdy budete moct a nestane se vám, že byste například měli dvě přednášky ve stejnou dobu (útok na Karlovku again).

Na druhou stranu s tím ale nemůžete nic dělat a může se stát, že budete mít třeba 5hodinovou pauzu mezi přednáškami. Pokud bydlíte na campusu, tak vás to asi zas tolik trápit nebude, mě to ale trošku trápí (😥).

Přednášku už nikdy nezmeškáte

Vzhledem k tomu, že si univerzity mohou dovolit nejnovější vybavení, nahrají vám všechny přednášky na internet, takže se nikdy nemusíte bát, že nějakou zmeškáte.

Pokud máte zkušenosti se studiem na univerzitě v ČR, víte, že jakmile se na přednášku nedostavíte a nemáte kamarády, kteří by vám dali svoje poznámky, jste v čudu.

Každá škola má svoji online platformu, kam profesoři dávají veškeré materiály, včetně sylabů, prezentací a oněch nahraných přednášek. Já si toto nemůžu vynachválit, protože mi to zlehčuje život tolik, že to ani není možné.

Interaktivní = aktivní

Naši profesoři při přednáškách rádi používají různé platformy, aby studenty trošku zapojili. Jednou takovou platformou je Nearpod.

Nearpod je stránka, kam profesoři můžou nahrát svoje Powerpoint slidy a proložit je kvízy, aby viděli, jestli někdo vůbec dává pozor. Já osobně jsem velký fanda Nearpodu, protože je to občas jediný způsob, jak mě vyrušit v mém tradičním daydreamingu.

Dále existují podobné platformy jako je třeba Kahoot.it, který se používá převážně na opakování látky.

Tímto se snažím říct, že profesory tady zajímá, jestli si něco z jejich přednášky odnesete, což je docela příjemné, protože vás (nebo aspoň mě) to motivuje dávat pozor.

První rok se nepočítá

V Anglii je první rok na univerzitě tzv. ‚zkušebním‘ rokem. Znamená to, že známky, které dostanete v prvním ročníku se vám nepočítají do konečné známky na konci studia.

Díky tomuhle si můžete první rok užít, aniž byste se museli příliš stresovat s vašimi výsledky z testů.

Zapomeňte na ústní zkoušení

Pokud jste úspěšně složili maturitu, tak si asi říkáte, že ústní zkoušky vlastně nejsou ani zas tak strašné (teda když všechno umíte hihi).

Nicméně v Anglii se s nimi vůbec nesetkáte, pokud ovšem nebudete studovat jazyk (tam jsou ústní zkoušky docela potřeba).

Podle toho, jaký typ oboru budete studovat, je dost možné, že se zkouškám (exams) vyhnete úplně. Na mé univerzitě se to týká například lidí, co studují Media nebo International Relations.

To ale samozřejmě není vše. Během roku budete muset psát eseje, které mohou být až 3 za semestr.

Můj ročník vypadal následovně: v prvním semestru jsem měla 3 eseje, 3 exams a jednu prezentaci (3 jen proto, že můj čtvrtý předmět byla španělština, která se bere trošku jinak). V semestru druhém se trošku přitvrdilo, eseje zůstaly 3, exams byly 4 a k tomu ještě jedna mini-zkouška a jedna ústní zkouška ze španělštiny.

Jak jsem ale zmínila výše, na každé škole to bude jinak, ale tohle máte aspoň tak pro představu.

68% z eseje je docela dobrá známka

Anglický známkovací systém je o trošku brutálnější než ten náš český. V podstatě známkují vaše práce ne podle škály univerzitního studenta, ale podle škály experta, jehož esej by byla hodna publikace v příslušném deníku.

Zapomeňte proto na známky od 80% nahoru (pokud tedy nejste géniové), aspoň co se esejí týče. Když se ale pořádně našprtáte na exams, nějakou tu osmdesátku nebo i devadesátku si budete moct odnést.

Já jsem o tomto samozřejmě nevěděla a když jsem obdržela svou první známku, což bylo 68%, měla jsem chuť skočit z mostu.

An actual footage of me receiving my first grade

Vaše mentální zdraví tady někoho zajímá

Mastné rozpočty britským univerzitám dovolují mít na campusu tým tzv. mental health professionals – v podstatě lidí, za kterými si můžete zajít když se psychicky necítíte zrovna nejlépe.

V prvních týdnech vašeho studia si uvědomíte, že tu spousta lidí trpí úzkostmi souvisejícími s univerzitou. Někdo to zvládá lépe a někdo hůře, ale těch, co to zvládají hůře, je tu rozhodně hrstka.

Nebojte se proto těchto služeb využít. Je dost možné, že máte špatné zkušenosti s výchovným poradcem (kdo nemá), ale tito lidé jsou tu vyloženě jen pro vás, nic jiného na práci nemají, a proto vám vždycky rádi pomůžou, kde to půjde.

Every uni student 3 weeks into the semester

Co je Academic Advisor?

Academic advisor je človíček, který vám je přidělen na celou dobu vašeho studia. Většinou to je někdo z řady profesorů, kdo se stará o vaše známky, ale i o věci spojené s vaším studiem, např. vaše mentální zdraví, v tom druhém případě vás ale spíš odkážou na above mentioned mental health professionals. Svoje Academic Advisors můžete kontaktovat ohledně nejasností ve vašich esejích, otázkami o vaší budoucnosti, nebo jen tak pokecat.

Rozhodně bych vám doporučila, abyste svého academic advisor(a) využili, protože pokud tedy nebude úplně k ničemu, vždycky vám s něčím pomůže. A co víc, je dobré si s nimi vypěstovat dobrý vztah, protože váš academic advisor je většinou ten člověk, co vám později napíše letter of recommendation až se budete hlásit na magistra nebo do práce. Tak šup šup!


Kdyby vás zajímalo něco konkretního, nebo vám něco nebylo jasné, dejte vědět!

Na co se těšit

Uvědomila jsem si, že v předchozích článcích pojednávajících o kulturním šoku jsem psala jen o negativech. Rozhodla jsem se proto napsat článek další, ve kterém vám povím o tom, na které věci se můžete těšit, protože Anglie není jen déšť a smutek.

Začneme nejspíš největším pozitivem (pro některé), což je nakupování. Vzhledem k tomu, že je Anglie kapitalistický ráj, najdete tu produkty, o kterých se vám ani nesnilo.

Amazon Prime

Nebo vlastně Amazon. Tečka. V České republice si tento skvost bohužel nemůžeme užít (pokud si neobjednáváme z Německého Amazonu). Povím vám proč Amazon vůbec stojí za zmínku.

Všechno a levně

Nedokážete si ani představit, co všechno můžete najít na Amazonu, ať už se jedná o ponožky nebo váš oblíbený čaj. Sortiment je obrovský a zboží kolikrát seženete mnohem levněji než v kamenných obchodech.

Doprava zdarma a do dalšího dne s Prime

Jako studenti dostanete se svojí univerzitní e-mailovou adresou Amazon Prime na 6 měsíců zdarma!! S Prime si můžete zboží objednat v úterý a ve středu ráno už bude u vás.

Já vyhlížející svůj balíček 10 minut po objednání.
Asos

Asos je něco jako náš český ZOOT – v podstatě internetový obchod s oblečením. V Anglii je velice populární (přestože ne zas tak levný) a rozhodně na této stránce najdete nejnovější módní kousky.

Zboží si sice nemůžete vyzkoušet než si ho koupíte, ale aspoň ho můžete vrátit zdarma a velice jednoduše.

Primark

Já osobně z něj zas tak odvařená nejsem, ale vzhledem k tomu, kolik Čechů tam vždycky potkám, mám pocit, že náš národ si na Primark dá potrpět. Pokud hledáte levné (ikdyž ne příliš kvalitní) módní kousky, Primark je přesně pro vás.

Every Czech person in Primark ever
Charity Shops

Pokud nejste největší zastánci tzv. ‚fast fashion‘, i pro vás tu něco mám. V Anglii najdete skoro na každém rohu charity shops, což jsou v podstatě sekáče, akorát s tím rozdílem, že se tam dá najít hezké oblečení.

Moje teorie (aka jakto?): Z toho, co jsem zpozorovala, hodně lidí si kupuje oblečení online, ale kolikrát ho zapomenou vrátit když jim nepadne. Tyto kousky proto dají do charity shopu, a díky tomu tam můžete najít oblečení, které je nové, nikdy nenošené a za zlomek ceny.

Jestli se rozhodnete pro tento způsob nakupování, dostanete ode mě zlatou hvězdičku, protože tím budete šetřit životní prostředí, což tady na blogísku máme moc rádi.

What nature be like every time you buy clothes from a charity shop
Deliveroo & Uber Eats

Zapomeňte na Dáme Jídlo, které vám dopraví vaši večeři za hodinu a půl. S Deliveroo a Uber Eats si budete moct vybrat z několika restaurací a jídlo vám kolikrát dorazí i do 20 minut (!!!).

Jen bych vám nedoporučovala, abyste tyto služby užívaly často, jinak budete bez penízků coby dup haha.

Vegan Friendly

Anglie je rozhodně země, kde je velice populární být vegan (čtěte ‚vígn‘). Pokud je toto váš lifestyle, bude se vám tady v tomto ohledu žít lépe než u nás, protože kvůli poptávce jsou vegan produkty mnohem dostupnější, ať už se jedná o rostlinné mléčné alternativy (doporučuji oat milk v kávě) nebo nabídku vegan dortíků v kavárnách.

Doporučené vegan produktíky

Pokud nevíte, kde začít, tady máte nějaká doporučení na veganské mňamky. Já sama vegan nejsem, ale na tyto dobrůtky si potrpím.

  • Quorn Southern Fried Bites – nejlepší vegan nugetky pod sluncem
  • Alpro zmrzlina
Mňami mňam
  • Cauldron Sausages
Levnější data

Ano, je to tak. Snad jediná věc, kterou v Anglii najdete levněji než u nás – mobilní tarify.

Pokud jste si ještě nevybrali mobilního operátora, mrkněte na tento článek, který vám pomůže s výběrem.

Pohodlnější vzdělávání

Vzhledem k tomu, že se v Anglii platí roční školné ve výši až £9250, tamní univerzity jsou o hodně modernější a vybavenější.

Toto možná není případ pro všechny, ale mně osobně přijde univerzita v Anglii milionkrát lehčí než univerzita u nás (rok jsem studovala na UK v Praze, takže se nebojte, porovnávat můžu). Není to ani tím, že se toho učíme méně, spíš jsou v Anglii materiály mnohem dostupnější než u nás, což nám studentům hodně zlehčuje život.

Například na Karlovce jsem musela chodit na všechny přednášky, protože jinak bych informace z nich nikde jinde nesehnala. V Anglii nám všechny přednášky natáčí a dávají na internet, takže máte k dispozici nejen slidy, ale i poznámky, které měl přednášející.

Me in the UK knowing I’ll miss my 9AM lecture

Chystám se napsat speciální článek o tom, jak to na univerzitě v Anglii chodí, pokud vás toto téma zajímá, vyčkejte 🌝

Everyman Cinema

Obecně řečeno jsou naše normální multikina hezčí než ta v Anglii. ALE. Ve větších městech můžete najít řetězec kin, který se jmenuje Everyman Cinema, a něco vám povím, hezčí kino jste v životě neviděli.

Za prvé: místo sedaček máte v kině pohodlné gaučíky

Za druhé: kino funguje jako restaurace, takže si můžete objednat sklenku vínečka nebo hummus a číšníci vám to přinesou do sálu, kde si můžete mlaskat zatímco se koukáte na film.

No není to nádhera?

Lístky jsou sice o něco dražší (cca 1500/ks), ale jednou za čas to neuškodí. Rozhodně byste měli Everyman Cinema navštívit aspoň jednou. Když se vám to nebude líbit, můžete o tom aspoň vyprávět ostatním a nechat si závidět haha.

Koncerty

Toto je především pro hudební fanoušky. Protože je Anglie o hodně větší než ČR, jezdí sem mnohem více zpěváků, takže pokud jste smutní, že jste v Praze zmeškali koncert T-Swizzle (pro vás neználky Taylor Swift), v Anglii ji rozhodně uvidíte co nevidět.

Naučíte se anglicky

Pokud teda ještě neumíte haha. V Anglii se rozhodně dříve nebo později rozmluvíte a o co víc, studium v Anglii je rozhodně zkušenost, která se bude na vašem CVčku vyjímat 😏😏


Tímto dnešní článeček končí, doufám, že jste si našli něco, na co se můžete těšit právě vy 🌝

Hledáme si práci

Jak už jste asi uhodli, život v Anglii je o trošku dražší než život v ČR. Ať už se chcete prací uživit, nebo si jednu hledáte jen tak pro zábavu, tento článek by vám měl poskytnout základní informace o hledání práce v UK.

National Insurance Number (NINo)

Ještě než se vůbec vydáte na lov, měli byste si zařídit National Insurance Number, protože bez něj vás nikde nebudou chtít. Jedná se v podstatě o dokument, díky kterému vám může zaměstnavatel odvádět daně, čímž platíte sociální pojištění, které musí platit všichni pracující.

Jak získat NINo?

V první řadě musíte zavolat na National Insurance Number application line:

National Insurance number application line
Telephone: 0800 141 2075 
Textphone: 0800 141 2438
Monday to Friday, 8am to 6pm

Tam si domluvíte schůzku, na které vám ověří vaše dokumenty a vyplní s vámi pár formulářů. Pak si počkáte zhruba měsíc a dostanete své NINo poštou. Jupí.

Poznámky:

  • Pokud si jste stoprocentně jistí, že budete chtít pracovat, domluvte si schůzku co nejdříve. Čekací doba je kolikrát až dva měsíce.
  • Naštěstí budete moct začít pracovat ještě před tím, než NINo budete fyzicky mít, jen řeknete zaměstnavateli, že už jste se přihlásili (po přihlášení dostanete dokument, na kterém se píše, že jste čekatel).

Jak si tu práci najít?

Pokud budete bydlet ve větším městě jako je Londýn, s hledáním práce nejspíš problém mít nebudete. I tak mám pro vás ale pár tipů, jak si co nejrychleji najít tu nejlepší práci

1. Nebojte se lhát na svém CV

Přiznávám, není to zrovna nejšlechetnější způsob, ale v každém případě vám to rozhodně zvýší šance. I když v inzerátu říkají, že nemusíte mít zkušenosti, vždycky vezmou člověka, který má zkušeností nejvíc.

Pokud se hlásíte do práce na číšníka/ci, můžete si do CV napsat, že jste rok pracovali v restauraci někde v ČR – pokud budou chtít doporučení, nejspíš si to rozmyslí, protože česky kromě Čechů nikdo neumí a do zahraničí se jim volat chtít nebude (😈)

Je pravda, že první směny pro vás nejspíš budou trošku těžší, ale postupem času se vše naučíte, worry not.

Note: Pokud na přihlášce píší, že chtějí lidé s kvalitními latte art skills a že po vás na pohovoru budou chtít, abyste jim tuto dovednost předvedli, nepište si do CV, že to umíte (jedině kdybyste opravdu věřili ve své schopnosti).

2. Začněte hledat co nejdříve

A co nejdříve znamená měsíc až dva před odjezdem. Pokud se budete stěhovat do studentského města, můžete si být jisti, že kromě vás tam bude spousta dalších studentů, kteří si také budou hledat práci.

Koncem léta začnou zaměstnavatelé dávat inzeráty na internet, protože jim povětšinou začnou odcházet lidé, kteří ten rok odpromovali a budou za ně hledat náhradu, což je your time to shine 😏

3. Na internetu i fyzicky

Větší společnosti (hlavně tzv. ‚chains‘, neboli řetězce) budou inzerovat hlavně na internetu na svých webových stránkách. Pokud by vás zajímala práce ve Starbucksu, H&M, McDonalds apod., podívejte se přímo na jejich webovky, zdali nemají nějaké volné pozice.

Kromě specifických stránek můžete zkusit také indeed.co.uk. Tato stránka mi přijde na hledání práce po internetu nejlepší. Můžete si filtrovat oblast a typ práce (part-time, full-time), a oproti ostatním stránkám se liší tím, že inzeruje opravdové práce, ne takové ty, které tvrdí, že si můžete vydělat £15/h prací z domova.

Protože je v Anglii spousta přistěhovalců, kterým se nechce inzeráty na internet dávat, často je místo toho vyvěsí do oken restaurací/obchodů.

Hledejte proto jak na internetu, tak ve městě. A co uděláte, až nějaký takový inzerát uvidíte? Nejlepší způsob je mít s sebou vytisknuté CV (nákladné, já vím) a po tom, co se jich zeptáte, zdali je pozice stále k dispozici (pozice k dispozici lol), jim dáte své CV. Občas se vás zeptají na dodatečné otázky jako kdy byste mohli pracovat, tzn. od kolika do kolika a jaké dny. No a když budete mít štěstí, někdo se vám ozve ohledně pohovoru.

Tip: Pokud máte hrůzu z telefonátů jako já, nastavte si, aby vám zmeškané hovory šly do hlasové schránky. Zaměstnavatelé vám většinou řeknou, že volají ohledně práce a abyste jim zavolali zpět. Nebudete tak muset vytáčet cizí čísla, která by mohla být např. telemarketing nebo zaměstnavatelé, u kterých jste se, že pro ně nechcete pracovat. Win Win.

4. Jste nejlepší na světě

Toto platí především při pohovorech. Až se vás budou ptát na vaše zkušenosti, povídejte a přehánějte. Pokud jste ve vaší staré práci vytírali podlahu, můžete místo toho říct, že vaše povinnosti zahrnovaly udržování hygienických standardů nejvyšší kvality. V Anglii není zvykem být skromný, takže čím sebevědomější budete, tím větší bude vaše šance, že vás přijmou.

Me telling my potential employer about my excellent communication skills after asking for extra ketchup at McDonald’s

5. Pro studenty – podívejte se na stránky školy

Univerzity často potřebují lidi, kteří budou pracovat na kampusu, např. v kavárnách či co-opu (mini supermarket).

Rozhodně se na tyto student jobs podívejte, protože tyto prácičky jsou kolikrát nejen pod dobrým managementem, ale také vám budou platit víc než byste dostali kdekoli jinde. A bonus? Budete to mít hned u školy :))))


Smlouva

Pokud nebudete pracovat pro větší společnost, ale pouze pro soukromníka, je dost časté, že vám ani nedají podepsat smlouvu, protože to tak v Anglii prostě nedělají. V lepších případech vám předem řeknou, kolik dostanete zaplaceno a kdy, a v těch horších případech vám řeknou, abyste přišli do práce, aniž by vám tyto informace sdělili. Nebojte se na tyto věci zeptat, máte na to právo.

Trial shift

V Anglii jsou velice populární tzv. ‚trial shifts‘. A co to znamená? Zaměstnavatelé si vás pozvou na zkušební směnu, aby viděli, jak by vám práce šla. Tyto zkušební směny jsou především populární v restauracích, protože zaměstnavatelé potřebují vidět, jak to umíte s lidmi a jak zvládáte stresující peak hours.

Tyto trial shifts jsou ale jak pro zaměstnavatele, tak pro vás, takže aspoň uvidíte, jestli tam opravdu budete chtít pracovat či nikoli.

Jo a další věc, za trial shift vám nikdo nezaplatí 😦 Když budete mít hodného zaměstnavatele, dostanete aspoň dýško za ten den, ale tím to končí.

Minimum wage

Ujistěte se, že vám zaměstnavatelé budou platit aspoň minimální mzdu. V Anglii toto číslo záleží na vašem věku a mění se docela často. V tomto článku od British Government najdete více informací.

Pro ilustraci, pro rok 2019 jsou minimální mzdy následující:

Věkpod 1818-2021-2425+
Minimální mzda (za hodinu)£4.35£6.15£7.70£8.21

Pozn. Oproti ČR se v Anglii inzeruje opravdová mzda (už po zdanění), takže pokud vám zaměstnavatel bude za hodinu platit £4.35 a budete pracovat 15 hodin týdně, měli by vám zaplatit celkem £65.25.

Anglické číslo

Rozhodně pro vás bude lepší když budete mít anglické číslo, na kterém vás zaměstnavatel kontaktuje když bude mít zájem. Už jen z principu jsou pro ně cizí čísla komplikovanější, a je dost možné, že se vám neozvou jen kvůli tomu, že budete mít číslo české.

Pokud potřebujete poradit s výběrem operátora, máte štěstí, protože už jsem o tom pro vás napsala článek.

Anglický bankovní účet

To samé, co platí o anglickém telefonním čísle, platí o bankovním účtu, až na to, že oproti číslu ho rozhodně musíte mít. Zapomeňte na to, že by vám zaměstnavatelé posílali peníze na váš český účet.

Pokud nevíte, jaký bankovní účet si vybrat, prohlédněte si tento krásný článek.

Zkontrolujte si výplatu

Pokud budete pracovat pro nějakého soukromníka, který se o vše stará sám, je dost možné, že občas narazíte na problémy.

Den výplaty: Rozhodně se zpočátku zeptejte, do kdy dostanete zaplaceno. Svému bývalému zaměstnavateli jsem musela téměř každý měsíc připomínat, aby mi zaplatil. Takže i pokud se opozdí jen o den, ozvěte se jim, je to jejich povinnost.

Počet odpracovaných hodin: Vždy si zkontrolujte, jestli vám zaplatili za všechny hodiny, které jste odpracovali. Pokud nemáte dané směny, které jsou stejné každý týden, někam si je zapisujte pro kontrolu.

Libry

Toto je spíše moje osobní, než obecná rada. A hned vám povím, proč o tom píšu v tomto článku.

Když jsem začala v Anglii pracovat, nějak jsem zapomněla na to, že se tam neplatí korunami a vzhledem k tomu, že ve většině případech platím kartou (jako fakt, hotově jsem za ten rok, co jsem v Anglii platila hotově asi jen dvakrát), docela jsem koukala, když mi lidé kartou neplatili. A něco vám povím, s bankovkami sice není zas tak velký problém, protože tam máte velkými čísly napsáno, kolik peněz to je, a také těch bankovek není tolik. To samé se ale nedá říct o mincích. U nás v ČR je máme hezky seřazené podle velikosti a váhy, ale anglické mince se nedají popsat jinak než chaos.

Takže moje rada pro vás: pokud budete pracovat s penězi, ujistěte se, že znáte všechny bankovky a mince, ať potom nemusíte koukat na každou minci, abyste zjistili, kolik to je, jako jsem musela já…


Dotázky? Hoďte mi je do boxíku.

Na co se připravit vol. 2 – Lidé

Jak jsem psala ve svém článku Na co se připravit, Angličané a jejich osobnost si zaslouží svůj vlastní článek.

How are you?

Angličané se moc rádi ptají, jak se máte i když je to vůbec, ale vůbec (jakože vůbec) nezajímá. A toto se nevztahuje jen na lidi, které znáte. Můžete si jít koupit sváču do supermarketu a pokladní se vás zeptá, jak se máte. Představte si, že by se vám tohle stalo v ČR, kde vás pokladní málokdy i pozdraví, asi byste koukali (já teda rozhodně jo).

Every English person ever be like:

Tady vám ukážu, jak taková normální interakce mezi Brity vypadá:

Cashier: „Hello, how are you?“

Brit: „Hi, I’m great, thank you, how are you?“

[Konec]

Další věc, co Britové rádi říkají místo „How are you“ je „You alright (mate)?“ Je to v podstatě jiná verze ‚how are you‘, akorát v jiném znění. Já jsem si zezačátku myslela, že se mě na to ptali, protože jsem vypadala naštvaně/nemocně, ale po pár týdnech mi došlo, že se jedná o ‚how are you‘, akorát v jiném podání.

Mate & cheers

Pokud jste dude, rozhodně vás někdo dříve nebo později osloví ‚mate‘, v Londýně kolikrát i ‚bruv‘, a ‚luv‘ pokud jste dudette. Právě jsem si představila, jaké by to bylo, kdyby mi v Praze v Tescu pokladní řekla lásko. Haha.

Další věc, kterou Angličané říkají je ‚cheers‘, a to nejen když si cinkají skleničkami. Tady v Anglii to znamená ‚thank you‘ a často to uslyšíte ve spojení s osloveními, která jsem zmínila v předchozím odstavci – pokud za svůj pobyt ani jednou neuslyšíte „cheers mate“, ujistěte se, že jste opravdu v Anglii.

Pozor na rasistické vtípky (!)

Pokud jste vyrostli ve správné čecháčské rodině jako já, černý nebo stereotypní humor vám bude velice blízký. Zkuste se těmto džoukům ale vyvarovat, především v přítomnosti Angličanů a dvakrát tak v přítomnosti Angličanů, kteří vypadají, že by je to pohoršilo.

Až se s lidmi seznámíte trošku víc a budete lepší kamarádi, zjistíte, že (ve většině případech) je to ani neuráží, jen říkají, že je to uráží, protože si myslí, že by měli říkat, že je to uráží. Jojo.

Note: Anglie je velice kulturní země, která má obyvatele od Asie po jižní Afriku. Až si s někým popovídáte, zjistíte, že najdete poněkud velké rozdíly mezi českou kulturou a kulturami jinými. Například, jednou jsem požádala svoji kamarádku z Ruska, aby mě vyfotila. Když jsem stála před objektivem, řekla mi, že jsem krásná jako čarodějnice. Přiznám se, docela mě to urazilo, ale ona mě ujistila, že u nich jsou čarodějnice typicky krásné. Sice zlé, ale krásné, s čímž dokážu žít.

Me, apparently…
There are more than two genders

Nevím, jak to teď vypadá v ČR, ale aspoň před svým odjezdem jsem nikdy nepotkala transgender ženu/muže. V Anglii máme jak transgenders, tak gender-fluids, kteří se neidentifikují jako ani jedno pohlaví, a chtějí, abyste o nich mluvili jako o ‚they‘ (místo he nebo she). Pokud se rozhodnete bydlet v Brightonu jako já, rozhodně se na tuto realitu připravte.

Storytime: Během svého fresher’s weeku jsem šla navštívit informační stánek, kde mimo jiné měli i odznáčky, na kterých bylo napsáno „My pronoun is […]“. Jelikož mi v tu chvíli nedošlo, oč se jedná, zeptala jsem se, na co jsou. Slečna mi odpověděla, že odznáčky mají pomoci tomu, aby vás ostatní oslovovali správným zájmenem. Takže pokud se cítíte jako ‚he‘, ale technicky jste ‚she‘, lidé by vás měli oslovovat jako ‚he‘. A hádejte kdo se začal smát. Don’t make the same mistakes I did.

Ve vlastním zájmu bych vám radila, abyste se o tomto s nikým nehádali, Angličané jsou spousta věcí, ale především politically correct. Můžou si myslet to samé, co vy, ale řeknou vám opak, aby to náhodou někoho neurazilo.

Facebook je out

Nevím, jestli je to jen tím, že už jsem stará, a nebo se opravdu jedná o kulturní rozdíl, ale Facebook tady už nikoho nezajímá. Tady je příklad konverzace s mým šéfem, majitelem kavárny, kterou jsme měli o Facebooku:

Boss: *Makes a nice pattern on a coffee*

Me: „That’s a really nice one, you should make an instagram account and post it there for publicity.“

Boss: „I do have instagram, do you not follow me?“

Me: „I don’t use instagram.“

Boss: „WHAT? What do you use then?“

Me: „Mostly Facebook.“

Boss: „Haha, Facebook is for old people.“

Mind you, je asi o 20 let starší než já…

Takže poučení: s Facebookem daleko nedojdete, pokud chcete zapadnout, pořiďte si Snapchat (ten je nejpopulárnější), Instagram, nebo Whatsapp.

Facebook @ British people:
Let’s get smashed, innit 🎉🎉🎉

Jedno, co mají Angličané společného s Čechy, je picí kultura. Akorát že pro nás to znamená pivečko v hospůdce, abychom si mohli kultivovat náš pivní pupíček, kdežto pro ně to znamená skončit v nemocnici s otravou alkoholem 2-3x týdně. A nesmím zapomenout na drogy. Poprvé, co jsem viděla někoho užívat kokain, bylo tady v Anglii – a pak že Angličané nemají kulturu. Zatímco u nás je normální chodit do klubu (skoro) každý pátek – nebo tak to aspoň bylo za mých mladých let, Angličané jsou schopni chodit i 4x týdně.

Me and my girls in the club:

Peer pressure bude rozhodně silný, především během Fresher’s weeku. Na anglických univerzitách ale mají skvělou věc, která se nazývá ‚societies‘ nebo v češtině ‚spolky‘ a povětšinou jich je něco málo přes 400, záleží na velikosti univerzity. Takže pokud byste si místo night out raději povídali s ostatními v Harry Potter society o tom, že Hermiona měla vlastně skončit s Harrym a ne s Ronem, jen do toho.

Měla jsem jednu spolubydlící, která chodila do klubů několikrát týdně (původně jsem chtěla napsat „kalit“, ale the cringe is too strong), která mi říkala, že má sice partičku lidí, se kterými chodí do klubů, ale že když jsou střízliví, nemají si co říct, což mi přijde naprosto krásné. A thing to consider, kdyby místo toho chodila do Harry Potter society, kámoše by si určitě našla *wink wink*.

Make it rain 💸

V Anglii je velice populární konzumní kultura. Slyšela jsem historky o lidech, kterým je 35 let, žijí s rodiči, ale mají to nejnovější BMW. A takhle to tady chodí. Angličanům hodně záleží na tom, jak je vidí ostatní, i když si ve skutečnosti nemůžou ani dovolit pronájem vlastního bytu. Angličané proto hodně nakupují nejnovější trendy, takže se připravte, že každý den uvidíte nejméně 10 lidí s AirPody. V těch horších případech potkáte někoho, kdo raději vyhodí špinavé nádobí, místo toho, aby ho umyl. Ano, stalo se.

English ppl going shopping with £10 in their bank account
Sense of humo(u)r

Možná je to jen můj osobní názor, ale smysl pro humor Angličanů je něco velice zvláštního. Je to jako kdybyste mluvili s dítětem, které se rozesměje pokaždé, když řeknete slovo ‚prd‘. Jinak to popsat nejde, uvidíte sami, až dorazíte.

(Samozřejmě nepočítáme Mistra Beana, tady na blogu ho máme velice rádi.)

To byly ty největší kulturní rozdíly mezi Čechy a Angličany. Doufám, že po přečtení tohoto článku budete lépe připraveni.

Jako vždy, komentáře či dotazy uvítám s otevřenou náručí, tak se mě nebojte. Pac a pusu.

Na co se připravit

Možná si myslíte, že není na co se připravit. Možná si myslíte, že jste v Anglii byli už tolikrát, že vás nic nepřekvapí. Možná. Ale možná se mýlíte.

Já jsem byla jednou z těch, co si mysleli, že je nic nepřekvapí, ale opak byl pravdou. Trvalo mi dost dlouho, než jsem si zvykla – především na počasí a na lidi. Popravdě řečeno mám pocit, že si ještě pořád zvykám (lolky). A na co že jsem si musela zvyknout?

British ppl

Lidé pro mě byli rozhodně největším šokem. Když jsem začala psát tento článek, myslela jsem si, že to budou 2-3 bodíky, ale je toho ve skutečnosti víc, než by se vešlo do tohoto článku. Proto jsem se rozhodla jim věnovat jejich vlastní (pokud odkaz nefunguje, tak to proto, že článek ještě není published hahah).

Pokud se vám celý článek číst nechce, tady to máte ve stručnosti:

  • Angličané se rádi ptají, jak se máte, i když je to vůbec nezajímá
  • užívají slovíčka jako „cheers“ místo thank you, „mate“ jako oslovení pro chlapce a „luv“ jako oslovení pro slečny
  • vyhněte se rasistickým a černohumorným vtípkům
  • pokud vás zatím nikdo nepožádal o to, abyste je místo he/she nazývali ‚they‘, v Anglii se s tím nejspíše setkáte
  • ‚Facebook is for old people‘ – fráze, kterou v Anglii uslyšíte často; Angličané raději Snapchat nebo Instagram
  • V Anglii se pije. Hodně.
  • kapitalismus je oficiální náboženství Spojeného království
Jídlo jedině do mikrovlnky

Angličané neradi jednu věc, a to vaření. Nevím, jestli je to proto, že mají k dispozici tolik ready meals, a nebo mají k dispozici tolik ready meals, protože neradi vaří. Každopádně až se vydáte do supermarketu, především nějakého menšího jako je Tesco Express, chvíli vám potrvá, než mezi těmi polotovary najdete čerstvé potraviny.

The whole of United Kingdom be like:

A pokud se nejedná o jídlo do mikrovlnky, uvidíte spoustu zajímavých gurmánských kombinací, především pokud budete bydlet s dalšími studenty. Příklady zahrnují pizzu s kečupem nebo špagety s klobásou. Mňami mňam.

Prší tady. Docela dost.

Pokud jste milovník teplého počasí, tak si prvních pár měsíců budete muset trochu zvykat. Dešti se tu nevyhnete, a kolikrát se před ním ani neochráníte. Pokud máte deštník, který není vyrobený z vibrania (nebo jak se ten Black Panther prvek jmenuje, nejsem cool, nevim), nejspíš vám tady bude k ničemu, protože kromě deště tu fouká celkem silný větřík, což znamená, že déšť tu padá nejen zezhora, ale i ze stran :)) . Jedna možnost, jak se ochránit je pořídit si tzv. ‚birdcage‘ deštník, takový ten, co má královna 🙂 Vypadá následovně:

foto: amazon.co.uk

Ani tak se ale nedá zaručit, že vás před ruthless anglickým deštěm ochrání. Rozhodně investujte do kotníkových nepromokavých bot a pláštěnky nebo pláštěnkového kabátku, čímž si značně znásobíte vaše šance na přežití.

A cuppa rosy lea please

Angličané pijí čaj častěji než v Anglii prší (tzn. hodně). Pokud budete pracovat v kavárně, zjistíte, že lidé vlastně do kaváren nechodí na kafe, ale na čaj.

Když jsem ještě bydlela v ČR, měla jsem oblíbenou značku čaje, která tvrdila, že je z Londýna. Ale po příjezdu do Anglie jsem onen „londýnský“ čaj nikde nenašla, ani na Amazonu (!). Pokaždé, když se mě někdo zeptal, jak si zvykám, řekla jsem jim o svém čajovém dilematu. A něco vám povím, Angličané neradi slyší, že jejich čaj není ten nejlepší na světě.

Konverzace, kterou jsem měla se svým anglickým spolubydlícím:

Me: „You guys don’t have any good tea over here.“

Roomie: „You’re wrong, we have the best tea.“

Me: „Well ok, when I bring my favorite tea from home, I’ll let you taste it and you can decide then.“

Roomie: „Nah, I don’t drink tea.“

Me: …

Jak můžete vidět, čajová kultura je Angličanům velice blízká, ikdyž někteří jedinci sami čaj vůbec nepijí…

Money, money, money

Anglie je jedna z nejdražších zemí v Evropě. Kávičku si můžete koupit za pouhých 90 Kč a jídlo v restauraci za podobný pakatel, 300 Kč.

Pokud neplavete v penězích, radila bych vám vymyslet si ‚monthly budget plan‘, existuje aplikace Yolt, která by vám s tímto mohla pomoct, bohužel ale funguje jen s UK bankovními účty.

moving to the UK be like:

Pokud to pro vás ještě ke všemu bude poprvé v životě, co nebudete bydlet s rodiči, platí to dvojnásob. Pokud by vás zajímalo, který supermarket je nejlepší na nakupování (protože věřte mi, za jídlo budete utrácet hodně), podívejte se na tento krásný článek.

První týden

Konečně jste dorazili, tak co teď? Tady je pár věcí, které byste si měli zařídit/pořídit co nejdříve.

Ještě než se pustíme do seznamu, povím vám něco o tom, jak to bude ten první týden vypadat.

Wot iz Fresher’s Week?

Fresher’s week. Každá univerzita má nějakou verzi tohoto fenoménu. U mě na University of Sussex trval týden (proto week lolky) a dělo se v tom týdnu hooodně věcí.

Fresher’s week existuje především od toho, abyste se trošku seznámili s univerzitou a lidmi, než vám začnou přednášky. Pořádá se tedy několik akcí, ať už jsou to prohlídky campusu (kampusu?), výlety, seznamovací hry, party, screenings of Parks and Rec atd… Až přijedete, pravděpodobně nebudete nikoho znát. Začněte tím, že se představíte svým spolubydlícím, vyberte si jednoho (nebo kolik chcete), který se vám líbí nejvíc, a s ním se vydejte na aforementioned akce pořádané univerzitou, protože vždy je lepší, když jde někdo s vámi. Je dost možné, že se z vás a onoho spolubydlícího nestanou BFFFF, ale přeci jen to aspoň zezačátku překousněte.

Jo a taky se pije. Hodně.

Most people during fresher’s be like:

Sežeňte si někde peřinku, nádobí a jídlo

Asi budete chtít mít kde spát a z čeho jíst, takže peřina, polštář, povlečení a nějaké to kuchyňské nádobíčko tedy nejspíš budou potřeba. Máte hned několik možností.

  • Přivezte si je z domova (jako já, hihi) – sice to bude trošku vopruz, ale aspoň budete hned moct jít spinkat (hlavně pokud dorazíte pozdě večer). Nějaké nádobí jsem si také nechala poslat z domova, podívejte se sem, pokud vás zajímá, jaký je nejlepší způsob přepravy.
  • Kupte si je od školy – moje škola nabízela tzv. „catering“ a „bedding“ packages, kde jste si mohli tyto věci koupit a mít je v podstatě v den příjezdu. Mrkněte se, jestli to vaše škola taky nabízí.
Podívejte se jak se mu hezky spinká. To proto, že má peřinku.
  • T.K. Maaaaaaax – pokud už jste se dostali k článku Kde nakupovat?, psala jsem tam o T.K. Maxx. Jestli ne, tak se podívejte, ale stručně řečeno, najdete tam kvalitní domácí potřeby za přijatelné ceny.
  • Nákup z IKEA – tohle mě napadlo teda až teď, ale než odjedete, můžete si objednat věci z IKEA (doprava stojí asi jenom £3 – záleží na velikosti zásilky) a nechat si to doručit v den příjezdu. ALE, pokud si nejste jisti, že to doručí v ten den, ujistěte se, že vám zásilku někdo převezme na recepci vaší rezidence.
  • A kupte si něco k jídlu prosim, ať nemáte hlad.

Další důležitosti

1. Zaregistrujte se u lékaře

Najděte si nějakého doktůrka (v Anglii se jim říká GP – short for ‚general practitioner‘), a hned se u něj zaregistrujte. Věřte mi. Až budete nemocní, nebudete se o tohle muset starat (proces registrace může trvat více jak 24 hodin).

2. Pořiďte si anglické telefonní číslo

Budete ho potřebovat na několik věcí, určitě pokud se zaregistrujete u doktora, pokud si budete objednávat potraviny online, nebo pokud se budete ucházet o práci. Angličané neradi volají na cizí čísla, mají z nich strach (nejspíš ne, nevim).

Pokud chcete vědět více o tom, jak vybrat operátora, podívejte se na tento krásný článek.

3. Pořiďte si anglický bankovní účet

Především pokud budete chtít pracovat, ale hodí se i na jiné věci, pokud například budete s někým něco platit a budete chít, aby vám peníze poslali, nebo naopak (Nevíte jak vybrat banku? Podívejte se sem). Taky pokud budete platit nájem bankovním převodem. Z českého účtu na anglický to trvá léta a české banky si za to účtují nehorázné poplatky (Nejjednoduší způsob jak poslat peníze do zahraničí najdete v tomto článku).

Já mám účet od internetové banky Monzo a nemůžu si ho vynachválit. Žádné poplatky za výběry z bankomatů (a to ani v zahraničí), žádné poplatky za vedení účtu, posílání a obdržení plateb během sekund, no prostě paráda! Pro zařízení nemusíte nikam chodit, prostě si to objednáte přes internet a budete k tomu mít krásnou aplikaci, kde budete moct sledovat vaše výdaje, nebo třeba odložit penízky do ‚saving potu‘ a našetřit si penízky na Comic Con.

To by bylo asi vše.

Pac a pusu

Vybíráme banku

Pokud máte v plánu pracovat, nejspíš se nevyhnete zakládání bankovního účtu. A pokud jste jako já, tak vám ze všech těch možností nejspíš půjde hlava kolem. Tady jsem vám dala dohromady seznam nejpopulárnějších anglických bank a jejich výhod a nevýhod, tak snad vám tento článek pomůže ve výběru.

Pokud jste mezinárodní studenti, budete mít možností trošku méně než normální Britský student, většina bank totiž vyžaduje tzv. ‚credit check‘, aby věděli, jestli nemáte zadlužovací tendence.

Co budete k založení účtu potřebovat? (většinou)

  • pas
  • výpis z bankovního účtu z vaší domovské banky za poslední 3 měsíce
  • potvrzení vaší britské adresy (e.g. nájemní smlouva)
  • u studentských účtů potvrzení o přijetí na univerzitu či univerzitní ID card

Overdraft

Některé banky nabízí ‚overdraft‘, což je v podstatě suma peněz, která vám umožní jít pod nulu když vám dojdou peníze. Když danou sumu překročíte, začnou se vám načítat poplatky. Co bych vám ale radila, snažte se žít tak, abyste se do této situace vůbec nedostali :))

Podle čeho vybírat?

Je tu hned několik kategorií, podle kterých byste si měli vybrat banku, která je nejlepší pro vás. Proto se dívejte na věci jako:

  • poplatky za výběry z bankomatů (pozn. Já osobně v hotovosti platím opravdu málokdy, takže je spíš na vás, jestli vám poplatky budou vadit nebo ne)
  • poplatky za vedení účtu
  • pokud má banka pobočku ve vašem městě (neplatí pro internetové banky jako je Monzo)
  • v případě poplatků za výběry z bankomatu který bankomat je vám nejblíž
  • zdali má banka bankovní aplikaci (pro mě nezbytnost)
  • ApplePay (if you’re into that kind of thing)
  • některé banky vám nabídnou tzv. ‚freebies‘, aby vás nalákaly na svou udičku, tak si pečlivě promyslete, jestli vám to bude stát za to

Disclaimer:

Pokud neuvedu jinak, můžete předpokládat, že účet má tyto výhody a nevýhody:

+ aplikace a internet banking

+ žádné poplatky za vedení účtu

+ výběry z bankomatu v UK zdarma

– poplatky za platby a výběry v zahraničí

– poplatky za obdržení peněz ze zahraničí

– bez overdraftu

– účet si můžete založit až po příjezdu do UK

Tak jdeme na to…


Monzo

Začneme (dle mého názoru) korunním klenotem. Monzo je internetová banka, takže jako taková nemá pobočky.

+ bez poplatků za obdržení peněz ze zahraničí

+ nemusíte nikam chodit, abyste si účet zařídili (vše se odehrává po internetu)

+ overdraft (pokud jste hodni overdraftu)

– nemá pobočky (když budete chtít něco řešit, budete to muset udělat online)

odkaz

Jelikož já sama mám Monzo, tak vám dám ještě dalších pár důvodů, proč si myslím, že je to dobrá volba. V podstatě všechny výhody spadají pod danou aplikaci, kterou si musíte nainstalovat, abyste vůbec účet mohli mít.

  • V aplikaci si můžete nastavit, aby vám přišlo upozornění za každou transakci – uvědomíte si, jak často za něco platíte.
  • Budgeting – můžete si nastavit rozpočet na měsíc na jednotlivé kategorie, např. nákupy nebo zábavu; rozhodně se hodí pro studenty, kteří nemají na rozhazování.
  • Saving pots – můžete si dávat peníze ‚stranou‘, neobjeví se vám v hlavním zůstatku a můžete si tak našetřit.
  • Vzhledem k tomu, že Monzo nemá pobočku, jakmile si uvědomíte, že vám někdo odcizil kartu, v aplikaci si ji můžete zablokovat během sekund a nemusíte nikam volat (pro někoho, kdo nerad volá jako já ideální 😈)

NatWest International Student Account

+ účet si můžete otevřít ještě před příjezdem do UK

odkaz

Barclays International Student Bank Account

+ cashback (při platbě u určitých společností dostanete peníze zpátky)

+ žádné poplatky za platby do zahraničí

+ žádné poplatky za obdržení plateb ze zahraničí (pouze EU)

odkaz

Santander Essentials Current Account

+ cashback

+ možnost otevření účtu před příjezdem do UK

+ žádné poplatky za obdržení peněz ze zahraničí

odkaz

HSBC

+ cashback

+ bez poplatku za obdržení platby ze zahraničí (pouze EU)

Nationwide FlexStudent account

+ bez poplatků za obdržení peněz ze zahraničí

odkaz

Lloyds Classic Account

+ cashback

+ overdraft (ale ‚arranged‘ – předem domluvená částka jen pokud vám ho schválí) + with daily fee

odkaz


Tady máte konkrétní částky za poplatky + možnost overdraftu

Název bankypoplatky za platby do zahraničí (EU/overseas)poplatky za obdržení plateb ze zahraničí (do £100/nad £100)overdraft
Monzozáleží na částce (TransferWise)/ano*
NatWest£10/£22£1/£7ne
Barclays/£0/£6ano*
Santander£15/£25/ne
HSBC£4/£4£0/£8ne
Nationwide£9/£20/ne
Lloyds£9.50/£9.50£2/£7ano*

* pokud vám ho schválí

Posílání peněz do zahraničí

Nejspíš máte většinu vašich peněz na vašem českém účtě. Pokud budete zpočátku bydlet v university halls, první rok nejspíš nebudete muset nikomu posílat nájemné bankovním převodem. Stejně tak, pokud za platby v zahraničí neplatíte poplatky a nemáte v úmyslu pracovat, nebudete si nejspíš ani pořizovat anglický účet.

Každá banka má ale svoji exchange sazbu, která vždy automaticky konvertuje utracené GBP do CZK. Já jsem přišla na to, že se dá posíláním peněz na anglický účet a placením librami ušetřit až 1800 Kč měsíčně.

Storytime: Když jsem přijela, používala jsem jen svoji českou kartu, protože jsem žádnou jinou ještě neměla. Naštěstí jsem s UniCreditem neměla žádné poplatky za výběry z bankomatu (což je trošku irelevantní, protože za ten rok, co jsem tady jsem platila hotově asi jen dvakrát), platila jsem jen o trošku větší směnnou sazbu.

Když jsem si pořídila svojí anglickou Mozno kartu (více zde), používala jsem ji především na peníze z práce a na převody peněz se svými spolubydlícími. Něco vám povím, převádět peníze z českého na anglický účet nechcete. Nejen že potřebujete věci jako je IBAN, ale vaše banka si za to ještě účtuje poplatek ve výší třeba i 250 Kč za transakci (I’m looking at you UniCredit). Takže tomu se raději vyvarujte.

Me when my bank tries to take my money for fees

Pokud si budete chtít poslat peníze z českého účtu na anglický s minimálním poplatkem, TransferWise je váš nejlepší kámoš.

Proč?

  • převede vám peníze v reálném kurzu
  • můžete si vybrat, zdali chcete posílat určitou částku v CZK, nebo obdržet určitou částku v GBP (když budete chtít poslat 200 CZK, zaplatíte přesně 200 CZK, když budete chtít obdržet 200 GBP, TransferWise vám spočítá kolik CZK budete muset poslat, abyste dostali přesně £200)
  • účtuje si sice poplatek (závisí na velikosti částky), ale zdaleka není tak velký jako kdybyste posílali peníze převodem
  • peníze vám dorazí během SEKUND!!!! Takže žádné čekání 3 dny jako s převodem

Co pro to musíte udělat?

V první řadě si budete muset založit anglický bankovní účet (duh). Tento článeček by vám měl pomoci s výběrem.

Poté si založíte účet na Transferwise a po první transakci ověříte vaši identitu tím, že jim pošlete foto vašeho pasu/občanky, toť vše :)))

Pokud vám můžu něco poradit, posílejte si peníze ve větších částkách, za prvé to budete mít dlouhodobě levnější co se poplatků týče, a za druhé si nebudete muset posílat peníze každý týden.

Jako vždy, TransferWise tu dělám reklamu jen proto, že skutečně podporuji to, co dělají. A taky mi za to samozřejmě nikdo neplatí (i cry).

Doprava (a doleva)

Pokud nemáte své auto nebo nejste brutální environmentalisti, kteří všude jezdí na kole, dříve nebo později budete muset jet busíkem (nebo metrem [nebo tramvají]).

Cena za dopravu se liší podle regionu (čím víc na jihu, tím dražší), ale obecně řečeno je jisté, že nebudete platit studentských 130 Kč za měsíc jako v Praze ( 😥 ). Jsou ale určité věci, které můžete udělat, abyste za dopravu neplatili tolik peněz.

Já bydlím v Brightonu, takže většina toho, co tady budu psát, budou moje osobní poznatky, nemůžu tedy zaručit, že to takhle funguje všude. Myslím si ale, že pro představu by se vám tento článek mohl hodit.

Takže:

Vlak

Vlááááčeeeeek je drahý. Hlavně pokud budete jezdit delší vzdálenosti. A moje tipy?

Slov není třeba…
1. Hledejte si spoje na CrossCountry

CrossCountry je stránka na vyhledávání vlakových spojů a většinou vám najde ty nejlepší a nejlevnější. Pokud jste v tomhle noví, nejspíš vám ta stránka zpočátku přijde poněkud matoucí, tak jsem vám sem dala screenshot s vysvětlivkami, snad to pomůže.

Takže takhle nějak to bude vypadat, až si zadáte odkud kam a kdy budete chtít cestovat. Uznávám, ta stránka není zrovna nejkrásnější a nejpřehlednější, ale mohlo by to být horší.

Čemu byste asi měli rozumět:

Changes: překvapivě kolikrát budete muset přestupovat

Single: jednosměrná jízdenka

Return: zpáteční jízdenka

Super Off-Peak: vetšinou to nejlevnější, co bude k sehnání, jedinou nevýhodou je, že tyto jízdenky jsou vyhrazené na určité spoje, takže pokud vlak nestihnete, je dost možné, že se přes gate nedostanete.

Off-Peak: podobné jako super off-peak, akorát že si budete moct vybrat jaký spoj budete chtít (pokud bude stále off-peak). Jo, asi bych měla zmínit, off-peak znamená, že v tu dobu nejezdí zas tolik lidí.

Anytime: budete si moct vybrat jakýkoli spoj, ať už je off-peak nebo ne.

1st Class: to asi víte, co znamená. Pokud byste se cítili extra a chtěli jet první třídou, měla bych vás asi varovat, že na většině vlaků je ta první třída úplně stejná jako zbytek vlaku 🙂 Money well spent.

Až se rozhodnete, v kolik chcete jet, vyberete si (pravděpodobně) nejlevnější spoj na základě těchto kritérií above, kliknete na kolečko, vyberete zpáteční čas, také kliknete na kolečko a je to! Stránečka vám vždycky ukáže tu nejlevnější možnost, takže aspoň to bude trošku jednodušší.

Tady jsem vám nahrála menší videjko kdyby vás zajímalo, jak to funguje.

Pozn. není se zvukem, tak daleko jsem se ve své bloggerské kariéře ještě nedostala.

Jak potom lístky dostanu?

Máte dvě možnosti.

1) Ticket machine – lístky si vyzvednete na stanici vlaku vašeho výběru (ale můžete si je vyzvednout kdekoli). Budete k tomu potřebovat platební kartu (zeptají se vás na kartu, kterou jste za lístky platili, ale můžete použít jakoukoli) a váš reference number, což je kód, který obdržíte e-mailem po zaplacení. Na automatu pak jen kliknete na ‚collect pre-paid tickets‘ a automat vám řekne co dál.

pozn.: je třeba, abyste dali systému aspoň hodinu na to, aby automatům řekl, že má mít váš lístek. Pokud si budete kupovat lístky online půl hodiny před odjezdem, je dost možné, že si je nebudete moct vyzvednout.

2) Next day delivery – lístky si můžete nechat poslat poštou na další den (za £6). Upřímně nevím, kdo by tohle dělal, ale možnost tu je.

Bonus: PlusBus

Pokud máte v plánu jet ve vaší cílové destinaci autobusem, můžete si s jízdenkou na vlak koupit i denní jízdenku na autobus. Proč byste si raději nekoupili jízdenku normálně? Důvody jsou dva. Prvním je, že to jednoznačně budete mít levnější (např. za Brighton PlusBus byste zaplatili za denní jízdenku £2.60, zatímco v autobuse byste tuto částku zaplatili za single ticket) no a důvodem druhým je to, že se nebudete muset stresovat s nákupem jízdenky.

CrossCountry ekvivalent: Trainline

Trainline je další webová stránka, kde nabízí jízdenky na vlak. Je tu ale pár rozdílů.

V první řadě tu kromě lístků na vlak nabízí i autobusové alternativy (někdy můžou být levnější). A v druhé řadě je Trainline lepší v tom, že si lístky nemusíte vyzvedávat, protože je budete mít ve formě QR kódu, což mi přijde docela fajn. No a posledním rozdílem je to, že zatímco na CrossCountry najdete lístky jen v rámci UK, Trainline nabízí i jízdenky do zahraničí.

Trainline tvrdí, že má lístky levnější než všude jinde, což mi ale po srovnání s cenami na CrossCountry nepřijde.

Pokud se rozhodnete užívat Trainline, budete k tomu nejspíš potřebovat jejich aplikaci, abyste měli jak ukázat svůj QR kód u gateu.

2. Pořiďte si Railcard

16-25 Railcard je v podstatě slevová kartička, se kterou budete mít jízdenky o třetinu levnější (woohooo). Samozřejmě Terms and Conditions apply, např. Railcard neplatí na vlaky před 10AM atd., tak si to raději pročtěte.

Platí se za ní buďto £30 na rok nebo £70 na tři roky. Já jsem si koupila tu na tři, protože ‚long term investment‘. Co bych být vámi udělala je to, že si spočítáte zhruba jak často byste jezdili a za kolik, pak si spočítejte na kolik by vás to vyšlo s Railcard a uvidíte, jestli by se vám ta investice vyplatila. Samozřejmě pokud vůbec nemáte v úmyslu jezdit vlakem, nejspíš se vám nevyplatí.

Note: Až si budete kupovat jízdenky online nebo i v automatu, nezapomeňte si tam dát, že máte Railcard :)))

Note #2: Ještě nikdy se mi nestalo, aby někdo chtěl mojí Railcard vidět, pro jistotu si ji ale s sebou vemte pokaždé když někam vlakem pojedete, abyste nedostali pokutu 😦

3. Omrkněte kupony na delší dobu

Pokud budete jezdit vlakem hodně často (tzn. víc jak 4x týdně), možná by se vám vyplatilo si koupit kupón na měsíc/3 měsíce/rok. To ale jen v případě, že by se vám ‚seasonal ticket‘ vyplatila.

Bohužel tyto kupony na delší období nejsou o tolik levnější, ale aspoň je tam výhoda v tom, že si nebudete muset kupovat jízdenky pokaždé když někam pojedete.

Autobus

Protože většina měst nemá metro ani tramvaje, autobusy jsou preferred mode of transport. Ale teda něco vám povim, ty autobusy tady? Chaos… Jízdní řády nejsou přesné, autobusy nikdy nejezdí na čas a dost často se stává, že jsou nějaké výluky, takže autobusová doprava je úplně pozastavená. Ale to je možná jen tady v Brightonu 🙂

Autobusy jsou poněkud levnější než vlaky, ale taky to není žádná sláva. Většinou jako student budete mít jízdenky levnější, ale ne o moc.

To samé, co jsem řekla o vlacích, platí i o autobusech. Pokud budete jezdit často, podívejte se, jestli by se vám spíš nevyplatil kupón na delší dobu. Pokud budete bydlet na campusu a nebudete mít v plánu jezdit pravidelně do města (např. za prací), asi pro vás budou lepší jednotlivé vstupenky.

V Anglii jsou dost populární mobilní jízdenky. Ano, my také máme mobilní jízdenky, za které můžeme zaplatit SMSkou, tady je to ale samozřejmě komplikovanější. Musíte si stáhnout aplikaci, tam si zadat vaše údaje a platební kartu a až potom si můžete koupit jízdenku. Když si jí koupíte, aktivujete ji až budete potřebovat a objeví se vám QR kód, který předložíte pokaždé, když nastoupíte do busíku.

Můžete si samozřejmě koupit jízdenky i v autobuse (někde i bezkontaktní kartou), ale za prvé budete všechny zdržovat a za druhé to budete mít dražší, protože aspoň v Brightonu se studentské jízdenky dají koupit jen prostřednictvím aplikace.

Pokud nejste fanda mobilních tickets, můžete si nechat zařídit kartičku. Ty se ale podle mě hodí jen na delší kupony.

Pozn.: V Anglii se do autobusů nastupuje jen předním vchodem, když chcete vystoupit, musíte si cinknout a řidičům. Jo a tady se řidičům děkuje za to, že vás svezli 🙂

Jak si poslat věci z domova?

Mám pro vás jedno slovo (a půl): Zaslat.cz.

Můžu vám garantovat, že si doma něco zapomenete, nebo jen budete chtít, aby vám maminka poslala vaše oblíbené miňonky, každopádně dříve nebo později si budete chtít něco poslat. A zaslat.cz je opravdu ta nejlepší služba, kterou můžete najít.

Mohlo vás napadnou si přivézt věci letadlem – drahé (a nepohodlné). Další možností je vyzkoušet jiné společnosti jako třeba Teahouse pokud byste chtěli poslat např. kufry nebo jiné zboží jako je kolo, ale ceny jsou tam vyšší než na Zaslat.cz. Nevím proč, ale je to tak.

Takže proč Zaslat?

Všechno si hezky zabalíte do krabice, změříte, zvážíte, zadáte na jejich stránkách adresu vyzvednutí, adresu doručení, rozměry a váhu krabice, datum vyzvednutí a hotovo. Zaslat vám nabídne většinou tři kurýrní služby a jejich porovnání, vy si vyberete tu nejlevnější (duh), no a pak jenom zaplatíte a objednáte. V den vyzvednutí vám ráno přijde SMSka, kde vám napíšou, v kolik si pro váš drahocenný balíček přijedou, vy jim otevřete dveře, když bude kurýr hodný, tak vám ho i odnese do auta, no a pak už se nemusíte o nic starat.

ÚŽA

Celý proces doručení trvá cca 5 pracovních dní (jednou se mi stalo, že přijel už za 4, ha!) a můžete veškerý pokrok sledovat na stránkách Zaslat.cz.

Pokud se objeví nějaký problém, můžete se s nimi spojit na online chatu, nebo jim rovnou zavolat, jejich customer service také skvělý. (Stalo se mi jen jednou, že bych tam musela volat, a to když jsem si objednávala balík z Anglie do ČR, nějak mi nedošlo, že ten řidič si to nepřijede vyzvednout ke mně, ale že si pro to přijede na recepci, tak se z mých chyb poučte, hh.)

Nezapomeňte si zabalit nezbytnosti

Zaslat.cz si můžete objednat i z Anglie, protože spolupracuje s mezinárodními přepravními společnostmi (hlavními jsou DPD, GLS a UPS), jenom bych vám měla říct, že je to z Anglie do ČR dražší, ale to jste asi čekali.

Už moc nevím, co víc bych k tomu napsala, kdyby vás něco napadlo, zeptejte se.


Pozn.: Za propagaci mi nikdo neplatí (bohužel), takže mi můžete věřit, že se jedná o opravdu solidní společnost.