Jak vybrat mobilního operátora?

Obávám se, že dříve nebo později si budete muset pořídit anglické číslo. V Anglii mají ale tolik operátorů, že člověk neví, kde začít (já jsem rozhodně nevěděla, lolky). Dala jsem dohromady několik věcí, na které byste měli brát ohled, až si budete operátora vybírat, abyste pak rok neplatili zbytečně moc peněz a poté zjistili, že jste za tenhle plán mohli u jiné společnosti platit mnohem míň (vůbec se mi tohle nestalo, hh).

Mám pro vás ale dobrou zprávu, tarify jsou v Anglii snad ta jediná věc, která je levnější než tady v ČR.

1. Rozhodněte se, jak velký závazek chcete

Jsou tři hlavní způsoby, jak můžete za váš tarif platit. Každý má své výhody a nevýhody, tak se na ně pojďme podívat.

Smlouva

Prvním způsobem je smlouva. Smlouvy můžete uzavírat s operátory jen na určitou danou dobu, u někoho na rok, u někoho na dva, záleží na operátorovi a plánu. Když si uzavřete smlouvu, je možné, že měsíčně budete platit míň, než kdybyste měli plány měsíční nebo si kupovali kredit. Negativem ale je, že pokud se smlouvou/operátorem nebudete spokojeni, nebudete moct odstoupit dokud vám smlouva nevyprší.

Takže tady vám to dám hezky barevně:

+ levnější (ale záleží)

– velký závazek

Měsíční plán

Asi nejlepší způsob, pokud jste jako Chandler (překlad pro vás co neznáte Friends: bojíte se závazků – long shot, I know…) a nechcete se upisovat ďáblu na rok. Pokud jste tohle vy, ale zároveň budete chtít používat vaší anglickou sim jako svou každodenní sim, myslím si, že tenhle plán je pro vás. U většiny operátorů si plán vyberete, zaplatíte danou částku, a když se vám po měsíci nelíbí, nebo zjistíte, že vám nestačí data, minuty, nebo SMSky (haha), můžete si vybrat plán jiný.

U některých operátorů máte i možnost, že si můžete pozastavit ‚recurrence‘ (nevim, jak to přeložit, tak se nebudu ani snažit). Recurrence znamená, že se vám plán bude každý měsíc automaticky obnovovat, ale pokud budete chtít, můžete ho pozastavit, např. pokud pojedete na 4 týdny domů a anglická sim vám bude k ničemu :))))

Takže:

+ závazek pouze na měsíc – možnost změny/zrušení při nespokojenosti

+ možnost pozastavení plánu

– cena za měsíc může být vyšší než u smlouvy

Kredit

Pamatujete si, jak jste museli vždycky maminku prozvonit, aby vám zavolala zpátky, protože jste nechtěli plýtvat kreditem? Joooo, to byly časy…

Kredit pro vás bude tou nejlepší volbou, pokud máte nadále v plánu na data používat vaši českou sim a anglické číslo chcete mít jen pro ‚ojedinělé‘ případy.

Pokud si za český tarif platíte sami, a vyplatí se vám si ho nechat místo toho, abyste si pořídili anglickou sim, radila bych vám, abyste si pořídili starší mobil, který budete s anglickou sim používat, protože když vám bude někdo volat, vy se to nedozvíte, haha.

Hovory, SMS, i data jsou s kreditem podstatně dražší, ale záleží na vás a na vašich potřebách. Možná se vám vyplatí zaplatit £5 na tři měsíce a zavolat si pětkrát než si platit těch £5 každý měsíc.

Summary:

+ bez závazku

+ dlouhodobě levnější

– dražší služby, takže se na data příliš nehodí

2. Podívejte se, kolik dat spotřebujete tady v ČR

Let’s face it, minuty a SMSky už nikoho moc nezajímají, hlavně potřebujem data, v mém případě abych mohla svým kamarádům posílat peprné gifíky, jako je třeba tenhle:

Děkuji za pozornost.

Takže se podívejte na váš Vodafoun nebo Kyslík (O2, hahaha), zjistěte si, kolik dat normálně spotřebujete tady doma, a v Anglii si vyberte plán podle toho.

Tip: Pokud se vám často stane, že vám data dojdou, asi jich potřebujete víc *wink wink*.

3. Roaming

Dů-le-ži-té! Hlavně pokud už nebudete mít českou simku a přijedete zpátky. Ujistěte se, že váš operátor povoluje roaming a že v zahraničí budete volat za stejnou cenu jako tam, jinak sem přijedete zpátky a budete v zadečku.

Než pojedete zpátky do ČR nebo jinam do zahraničí, raději se ještě před odjezdem ujistěte, že máte roaming nastavený, protože jak si pak jinak budete prohlížet dank memes?

4. Data rollover

Některé společnosti ještě nabízí tuhle fajn věc. Když máte data rollover a nespotřebujete všechna data třeba za únor, automaticky se vám tato nevyužitá data přesunou na březen. Takže pokud to vaše společnost má, congratulations cipísku.

Poznámky

  • Některé společnosti vyžadují credit card check, kdy jim musíte vypsat fakturační adresy za poslední 3 roky. Většinou když tohle po vás ale chtějí, znamená to, že ten tarif si můžou pořídit jen občané UK, což vy teda asi nejste hh.
  • Je možné, že nějaké společnosti budou mít slevy pro studenty, tak si zčekněte vaše UniDays až dostanete školní e-mailovou adresu a hurá nakupovat!
  • U některých společností si můžete se smlouvou pořídit i telefon. Funguje to v podstatě tak, že si objednáte mobil, k tomu tarif a měsíčně budete platit určitou částku, většinou po dobu 2 let. Sama jsem to ale ještě nezkoušela, tak nevím, jestli to vůbec stojí zato. Kdybyste to ale chtěli omrknout, tak se podívejte sem.

Takže teda co?

Až si promyslíte všechny tyto bodíky, vydejte se sem: kouzelná stránka. Najdete tam porovnání tzv. sim-only deals, kde si můžete do filtru dát kolik dat, minut, atd. chcete a vyjednou vám ty nejlepší deals. Jak už jsem řekla, pozor na společnosti, které vyžadují credit check. Pokud pozor dávat nechcete, tak na téhle stránce najdete sim-only deals, které credit check nepotřebují. Tu první jsem tam dala jen proto, že se mi líbí víc.

Jak to dělám já?

Už cejtim tu slávu.

Pokud by vás zajímalo jak to dělám já (haha), tak já v Anglii používám měsíční plán. Nedávno jsem přestoupila od Giffgaffu k Lebara (Lebaře?) a platím o libru míň za lepší služby (#winning). Dřív jsem měla 500 MB dat, 300 minut a 500 textovek za £6 za měsíc a teď mám 1GB dat, 500 minut a unlimited textovky, ale teda řeknu vám, kdybych měla místo těch 500 minut 20, tak by mi to bývalo bylo úplně jedno. Snad jednou někdo přijde na to, že nás zajímá hlavně jen ten internet.

Mám k tomu ještě českou sim, kterou používám doma nebo když mi tady dojdou data. Docela se to hodí, asi. Převážně ale používám anglickou, kdyby mi někdo náhodou volal (což už se nestalo asi 3 měsíce :)))

Snad vám tento článek pomohl, pokud máte dotázky či připomínky, neváhejte mě kontaktovat pusinky :*

Kde nakupovat?

Jednou z novinek po odstěhování z domova je uvědomění si, že si vlastně musíte nakupovat jídlo sami 😦 V Anglii je nespočet supermarketů, tak jsem dala dohromady takový guide, který vám pomůže při výběru, aby se vám krásně (a levně) nakupovalo.

První věc, co je známá o Angličanech je, že milují ready meals. Jakože milují. Když přijdete do standardního Sainsbury’s, najdete tam nejméně tři regály s těmito předpřipravenými dobrotami. Přiznávám se, že i já občas neodolám (když už je opravdu nejhůř), ale neudělala bych z toho zvyk, protože by se vám to takhle mohlo pěkně prodražit (v Anglii už je všechno drahý dost, to nepotřebujete). Podíváme se na kamenné obchody a jejich online shopy. Rohlík.cz tam bohužel nenajdete, ale zato tam aspoň doručuje domů většina supermarketů.

Poznámky k online nákupům:

  • Když si objednáte potraviny online, dorazí vám to vetšinou bohužel nejdříve za tři dny (ne jako rohlík 😦 ). Samozřejmě záleží na tom, kolik jste ochotni zaplatit za dopravu, ale obecně platí, že dřívější sloty bývají dražší (hlavně o víkendech).
  • Za dopravu se platí značné částky, které záleží na ‚time of day‘, nejpopulárnější sloty jsou brzy ráno a k večeru.
  • Pozor na substitutions! Když obchody nemají produkt, který jste si objednali, dají vám místo toho jiný, „který se mu nejvíce podobá“. Ta poslední část bohužel není vždy pravda. Jako když jsem si objednala vegetariánské nugetky (Quorn Southern Bites, velice mňamózní, vyzkoušejte) a přišly mi místo toho klobásy z masa. ALE, aspoň se mi nikdy nestalo, že by mi to vyměnili za produkt, který by byl draží než ten, který jsem si objednala. Vždycky byl buďto za stejnou cenu, nebo levnější, takže aspoň tak.
  • Pokud nejste fandové brouzdání po supermarketech, můžete využít ‚Click + Collect‘, kdy si nákup objednáte online a vyzvednete si ho v obchodě. Tohle bych ale udělala jen pokud bych desperately potřebovala jídlo a byla bych moc líná projít ten supermarket, a nebo kdybych měla auto (což samozřejmě nemám :)))).
  • Informace ohledně cen dopravy, které jsem našla, se vztahují pouze na Brighton a okolí, takže je možné, že se to u vás bude lišit (především pokud budete bydle v Londýně)

Tak jdem na to! Ještě než ale začneme, našla jsem na internetu tento obrázek hierarchie britských supermarketů (credits to the author), což je poněkud názorná ukázka jak ceny, tak i kvality v těchto obchodech.

1. Waitrose

Korunní klenot britských supermarketů, takže tam se asi tak často nepodíváte, jedině pokud si seženete nějakého Glucose Guardian (gender neutral term for Sugar Daddy). Kvalita potravin ve Waitrose je sice skvělá, to samé s výběrem, cenově je to ale supermarket nedostupný, především pro studenty.

Doprava: Většina objednávek je zdarma, ALE, minimální částka, kterou musíte utratit, je £60. Takže pokud nenakupujete pro vaši rodinu o 8 členech, nebo nenakupujete zásoby na Třetí světovou, nejspíš se vám to nevyplatí.

Waitrose be like:

2. Ocado

Sice není na našem krásném obrázku, ale z toho, co jsem zpozorovala, Ocado je docela populární. Nejedná se tedy o obchod jako takový, protože existuje jen online (Rohlííík). Kvalita potravin je docela dobrá, protože skladuje produkty od většiny britských supermarketů, včetně Waitrose, proto se do naší hierarchie nedá moc zařadit.

Doprava: Minimální objednávka je £40, ale zato je doručení zdarma.

2. Sainsbury’s

Poněkud dostupnější, ale přeci jen stále drahý. S kvalitou je to občas překvapivě bídné, ale to je možná jen ten Sainsbury’s tam u mě.

Doprava: Když v Sainsbury’s utratíte při nákupu online více než £40, máte dopravu od £1 – £6, podle dostupnosti a poptávky. Pokud nakoupíte pod £40, automaticky platíte za dopravu £7, takže se také spíše hodí na větší nákupy.

3. Tesco

Konečně něco, co zní povědomě. Nevím, co k tomu říct, Tesco je prostě Tesco.

Doprava: Při nákupu pod £40 vám naúčtují poplatek £4 (+ poplatek za dopravu), jinak cena cena za doručení se pohybuje od £2 do £7.

4. Morrisons

Morrisons bych popsala jako ekvivalent našeho Alberta, takže nic moc, ale dá se to. Kvalita potravin občas bývá horší, než byste si přáli, ale takhle to bohužel funguje s levnějšími supermarkety.

Doprava: Minimální částka £40, poté delivery mezi £2 – £7.

5. Asda

Asda je jedním z těch supermarketů, kde najdete vše, od oblečení po kuchyňské nádobí, taková anglická verze Walmartu. Takže co se výběru týče, supermarket skvělý, akorát kvalita je někdy trošku iffy, hlavně pokud nakupujete online. I přesto je to ale můj nejoblíbenější supermarket na online nákupy, protože je, co se minimální ceny objednávky a dopravy týče, nejlevnější.

Doprava: Při nákupu pod £40 zaplatíte £3 poplatek. Jinak delivery stojí mezi £1 – £7, Asda v tomto ohledu patří mezi ty levnější.

6. Iceland

Ti šťastnější z vás už Iceland někdy viděli u nás, ale pokud ne, řeknu vám, že se jedná o krále supermarketu se zmraženým zbožím.

Doprava: Minimální objednávka je £25, kdy se ještě účtuje poplatek £2 ke každému nákupu. Nad £35 je doručení zdarma (bez £2 poplatku).

8. Lidl

Pokud neznáte Lidl, tak jako byste nežili. Lidl je jedním z těch obchodů, kde se koukáte na šunku, a na druhé straně regálu najdete filtr do bazénu, nádhera. Cenově přijatelný, ale nenajdete tam „značkové“ produkty, jen jejich levnější (a často i horší) napodobeniny. Pokud ale nakupujete hlavně čerstvé potraviny jako ovoce a zeleninu, Lidl je dobrá volba. Co se kvality týče, tak někdy to holt vyjde, někdy to nevyjde, takže stejně jako se životem 😥

Lidl online obchod nemá, takže si tam budete muset doťapkat hezky po svých 😦

9. Aldi

A to nejlepší nakonec, můj oblíbený Aldi. Dřív jsem vždycky nakupovala v Sainsbury’s, protože jsem o Aldi měla předsudky, hlavně proto, že vždycky když jsem chtěla něco speciálního (např. určitý druh koření), v Aldi jsem to nesehnala. ALE, po tom, co jsem konvertovala, jsem místo týdenních £80 začala za jídlo utrácet tak £30, což je dost velký rozdíl.

Kvalita některých potravin není zrovna nejlepší, ale přijde mi, že například maso mají kvalitnější než v Asda nebo i Sainsbury’s. S Lidlem jsou si podobni v tom, že „značkové“ potraviny také nevedou, ale to, co jsem u Lidlu řekla o čerstvých potravinách, platí i o Aldi. Pokud občas máte ‚treat yo self‘ náladu, Aldi má řadu produktů pod názvem ‚Specially Selected‘, a něco vám povím, jsou mňam mňam.

Aldi sice online obchod má, ale nedoručuje potraviny, což mně osobně není k ničemu. Každopádně kdybyste měli chuť si koupit třeba zahradní gril nebo přenosnou vířivku, jen do toho.

Třešnička na dortu: T.K. Maxx

Nejedná se sice o obchod s potravinami, ale pokud máte rádi značkové oblečení, ale neradi za něj platíte, T.K. Maxx je něco pro vás. Jedná se v podstatě o outlet store, kde najdete značky předních návrhářů jako je třeba Ralph Lauren, ale i značky, o kterých jste v životě neslyšeli. Já sem nejraději chodím nakupovat boty, protože tam najdete pěkné kousky, ale za sníženou cenu. T.K. Maxx má také širokou škálu kuchyňského nádobí a náčiní, takže pokud přijedete do Anglie s prázdnou, nejprve se vydejte sem.

An actual footage of me shopping in T.K. Maxx

TIPY NA ONLINE NÁKUPY:

  • Domluvte se se svými spolubydlícími, zdali by nechtěli udělat nákup s vámi, můžete si pak rozdělit částku za dopravu a ještě vám někdo pomůže odnést nákup od auta do kuchyně :))))
Me refusing to make multiple trips with my groceries
  • U online obchodů si můžete pořídit tzv. ‚delivery pass‘, pokud nakupujete často. V podstatě zaplatíte každý měsíc určitou částku a máte k tomu jisté výhody – kromě dopravy ‚zdarma‘ například rezervaci slotu na každý týden apod., záleží na každém obchodě.
  • Pokud nakoupíte online a nebude se vám líbit kvalita doručeného zboží, nebo vám objednané zboží dokonce vůbec nepřivezou (ano, stalo se), neváhejte zažádat o refund. Když o něj zažádáte, nebudou se vás ptát na žádné detaily, vy jen vyplníte formulář, vyberete důvod proč chcete penízky zpátky, a oni vám je vrátí. Samozřejmě ale musíte být opatrní, pokud byste vraceli nějak podezřele hodně a často, mohl by si někdo začít klást otázky, takže vracejte opravdu jen pokud se zbožím nejste spokojeni.
Me when I order groceries online and I get a mushy mango.
  • Po tom, co potvrdíte objednávku, většinou ji můžete u některých obchodníků upravit, často do půlnoci den před doručením, takže pokud na něco zapomenete, nebo zjistíte, že něco nepotřebujete, můžete podle toho objednávku upravit.
  • Na začátku školního roku bude mít spousta těchto online shopů akce, většinou na první nákup (např. doprava na měsíc zdarma, slevy na první nákup atd.). Při psaní tohoto článku jsem nic takového nenašla, ale pokud budete chtít nakupovat online, určo se po takovýchto nabídkách porozhlédněte.
Me when I save £1.50 on online delivery
  • Některé online obchody mají možnost výběru takzvaného ‚green van‘. Znamená to, že už si někdo objednal dodávku ve vašem okolí, takže když si objednáte green van slot, vlastně tím budete chránit životní prostředí (if you’re into that kind of thing – if not, you should be).
What it feels like to use a green van

TIP NA KONEC

Pokud se budete stěhovat do vašeho nového bydlítka, zvažte, zdali by pro vás nebylo lepší si objednat jídlo (nebo i další věci jako prací prášek) online. Pokud nemáte vůbec nic, s minimální objednávkou nebudete mít problém, a navíc vám to přivezou.


To by bylo snad vše k nákupům, dotazy? Napiště je do boxíku!!!

Dokumenty a formality

Ještě než odjedete, bude potřeba zařídit pár věcí, abyste mohli spokojeně odcestovat a bydlet v Anglii. Tak se do toho dáme.

Pas/občanský průkaz

Toto je taková samozřejmost, jen k ní chci dodat pár poznámek.

V první řadě se s dostatečným odstupem ujistěte, že máte platný pas/občanský průkaz. Pokud vám je kolem 19, tak s občankou asi nebudete mít problém, ale je dobré si pro jistotu zařídit i pas, a hned vám povím proč.

Jak už jsem řekla, je dobré si ho zařídit s předstihem. Pokud jste si zařizovali pas ještě před tím, než vám bylo 15, je dost možné, že vám už neplatí, neboť tyto pasy platí pouze 5 let. Nevím, zdali se to týká i jiných okresů, ale v Praze zhotovují pasy do 30 dnů (cena: 600 Kč), je sice možné si ho nechat zhotovit do 24 hodin pracovního dne nebo do 5 dnů, za tohle byste ale mohli zaplatit až 6000 Kč (!). Takže lesson learned, zkontrolujte si pas miláčci.

A teď tedy k těm výhodám. V první řadě se vám bude hodit když budete cestovat do země, která není v Schengenském prostoru (pozn.: Anglie sice není, ale můžete tam cestovat na občanku). Za druhé, pokud si necháte zhotovit pas nyní, nebo jste si ho nechali zhotovit nedávno, budete mít tzv. biometrický pas. A co to znamená? Pokud nelétate často, tak jste se s tím zřejmě ještě nesetkali. Biometrický pas vám umožňuje projít automatickou pasovou kontrolou (nekontroluje vás člověk, ale počítač). Samozřejmě záleží na letišti a počtu lidí, ale na pražské Ruzyni se tím dá hezky předběhnout fronta (hihi). Jen se ujistěte, že na fotce vypadáte aspoň podobně jako v reálu, jinak vám to život spíš zhorší než zlepší (a nezapomeňte na brýle, pokud je nemáte na fotce, sundat)

Poslední věc, kterou bych dodala, souvisí opět s platností. Pokud vám pas v současné době platí, ujistěte se, že vám nevyprší, zatímco budete v Anglii, jinak by vás nemuseli pustit na Vánoce domů. 😦

Půjčka (Tuition Loan)

Students be like:

Jednou takovou nepříjemností na studiu v Anglii je to, že se tam za to platí. Naštěstí (pro nás?), anglická vláda přišla na to, jak zařídit, aby vysokoškolské vzdělání bylo dostupné a aby na tom oni zároveň vydělali :))) Pokud jste ze zámožného prostředí, můžou vám vaše tuition fees platit rodiče či babička/dědeček, co ale většina studentů dělá je to, že si vezmou půjčku. Je pravda, že to mají v Anglii aspoň pěkně vyřešené. Když si zažádáte o půjčku, nemusíte splácet nic do té doby než studium dokončíte a vyděláváte více než £2143 měsíčně (v přepočtu cca 61 tisíc Kč). Pokud vyděláváte méně, či přestanete vydělávat, např. v případě vyhazovu, splácení se vám pozastaví a začne opět až dosáhnete této částky. A třešnička na dortu: pokud dané částky nikdy nedosáhnete, po 30 letech se vám dluh smaže i s úrokem, takže nebudete muset platit vůbec nic. Docela fajn.

Pro více informací o splácení a podmínkách můžete navštívit tuto krásnou příručku 🙂

Každopádně, pokud si tedy budete žádat o půjčku, začněte na stránkách British government. Protože nejsme z Velké Británie, nemůžeme o půjčku zažádat online, nýbrž písemně. na této stránce najdete formulář, který musíte vyplnit a poslat (v lepším případě doporučeně) na adresu, kterou najdete na formuláři. Na stránkách gov.uk píší, že se dá o půjčku zažádat až do 9 měsíců od začátku prvního akademického dne. Moje rada ale je, abyste to udělali ještě před odjezdem, abyste na to pak už nemuseli myslet.

NOTE: Pokud budete studovat ve Skotsku, tuition fees platit nemusíte, protože tam je vzdělání zdarma.

NOTE #2: Britové si také můžou zažádat o tzv. „maintenance loan“, což je v podstatě půjčka na jídlo, bydlení atd. EU studenti si o něj zažádat nemohou (pokud nežili dostatečnou dobu před studiem v Anglii), toto je jen poznámka, abyste věděli, co to je, když se o tom bude mluvit :*

Potvrzení o studiu z Ministerstva školství

Další sranda, kterou si budete muset pořídit. Proč? Především kvůli pojištění, a pro nás Pražandy na lítačku :)))).

O toto potvrzení můžete zažádat teprve až budete mít potvrzení o studiu z vaší univerzity (originál nebo úředně ověřenou kopii – takže bohužel až po příjezdu). Co to vlastně je? Jedná se o potvrzení z Ministerstva školství, kde vám v podstatě napíšou na krásný papírek, že vaše univerzita stojí na úrovni vysokých škol tady v Česku. A jak si o to zažádáte? Uhodli jste, dalším krásným formulářem, který najdete tady.

DŮLEŽITÉ: Pokud za vás bude vyzvedávat, podepisovat, posílat potvrzení o studiu a formulář někdo jiný (protože vy budete v Anglii hh), je třeba přiložit i plnou moc. Hezky si pročtěte tuto stránku: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/uznavani-kvalifikaci-studium-v-zahranici, kde onen formulář pro plnou moc (a další informace) naleznete.

A jak je to teda s mou milovanou lítačkoooou?

Pokud se stále chcete po Praze vozit za krásných 130 Kč měsíčně, musíte si s sebou na každý nákup brát ono potvrzení z Ministerstva školství a potvrzení o studiu (nemusí být originál) – nelze koupit online i když máte ISIC. Jednou jsem tam takhle nakráčela se svojí anglickou ISIC kartou a málem mi kupón neprodali. Slečna se nade mnou slitovala, protože jsem to nevěděla, ale nemůžu zaručit, že se někdo slituje nad vámi. Takže tak.

Pojištění

Tady u nás za pojištění nemusíme platit, protože to za nás jako za studenty platí stát, a po studiu zaměstnavatel (když se mu chce). No a proto, abychom nemuseli být samoplátci, je třeba poslat ono potvrzení z MŠ vaší pojišťovně, aby věděli, že stále studujete. Je možné, že vám během roku přijde dopis ohledně „nesrovnalostí“, kdy vás budou žádat o ‚srovnání‘, které jim dáte tak, že jim zpátky pošlete jejich formulářek. Tak si na to dejte pozor (po 30 dnech od doručení dopisu by vás mohli evidovat jako samoplátce).

Peníze a karty

Začneme penězi. Pokud si věříte a nebojíte se, že ztratíte kartu a nebudete mít jak jinak se uživit, raději si s sebou nějaký ten cash přivezte.

Na druhou stranu, v Anglii se dá většinou velice pohodlně platit kartou, takže mně osobně nepřijde, že by hotovost byla nutností. ALE! Ujistěte se, že vám vaše banka povoluje platit kartou v zahraničí (a při nejlepším bez poplatků), jinak byste si toho tady moc nejspíš nekoupili.

Pokud zjistíte, že za platby v zahraničí musíte platit, doporučila bych vám, abyste si pořídili anglický bankovní účet a posílali si na něj peníze z vašeho českého. Příručka k výběru nejlepšího bankovního účtu je k nalezení zde a pokud by vás zajímalo, jak si nejlevněji poslat peníze do zahraničí, mrkněte sem.

Snad jsem na nic nezapomněla. Jako vždy, kdyby byly dotazy, pod článkem máte boxík na komentáře 🙂

Jak se tam vlastně dostat

Letadlem

Nákup letenek je jedna z prvních věcí, které byste měli pořídit, jakmile se dozvíte, že vás na danou univerzitu přijali (pokud tam samozřejmě chcete).

Pokud jste tak ještě neučinili, najděte si datum začátku školního roku (v angličtině pod názvem Term Dates) na jejich webových stránkách. Pokud jdete do prvního ročníku, začátek pro vás bude jiný než pro zbylé ročníky. V Anglii se totiž tradičně první týden na univerzitě praktikuje tzv. „fresher’s week“, což je v podstatě týden plný aktivit, které jsou určené především pro prváky. Mezi ně patří například prohlídky kampusu a okolí, výlety, párty, nebo odpoledne s deskovkami.

Trošku jsme odbočili, takže zpátky k letenkám. Pro nákup obecně platí „čím dřív, tím líp“, především proto, že v září do Anglie poletí spousta studentů a je možné, že když odložíte nákup na týden před, vyšplhají se buďto do enormních částek, nebo už na vás žádné nezbydou.

Pro nákup doporučuji stránku Skyscanner.net, kde najdete porovnání letenek od různých společností ve vašem vybraném datu.

Tip #1: Vždy prohlížejte letenky v Incognito Mode (pro Chrome, název se liší pro jiné prohlížeče – v podstatě chcete mode, kde nefungují cookies). Proč? Když prohlížíte letenky opakovaně, zvýší se cena. To je tip, co?

incognito mode
Stock photo for incognito. Nice.

Z chromu se do něj dostanete klávesami Ctrl+Shift+N.

Tip #2: Pokud vám zas tolik nezáleží na datu, můžete si prohlédnout ceny letenek na jiné dny. Toto učiníte kliknutím na tlačítko „zobrazit celý měsíc“ (viz obrázek).

Pro a proti

+ Rychlejší

– Dražší

– Omezený počet/váha zavazadel

Autobusem

V případě, že to nestihnete, další možnost dopravy je samozřejmě autobus. Sama jsem ale do Anglie autobusem nikdy nejela, takže vám moc neporadím. Našla jsem ale bookovací stránku Busbud, která vypadá, že nabízí autobusy od spousty společností, tak zkuste třeba tuhle. Důležitý disclaimer ale je, že autobusy vás většinou přepraví pouze z Prahy do Londýna, což znamená, že budete muset myslet i na dopravu z Londýna do cílové destinace, k čemuž slouží výborně například CrossCountry (vlaky) nebo National Express (autobusy, v Anglii „coaches“). Více o dopravě v Anglii najdete v tomto článku.

Pro a proti

+ Nemusíte se bát, že budete mít nadměrné, moc těžké zavazadlo(a) – (pokud jich bude víc)

+ (Může být) levnější

– Delší (o hodně)

Autem

Pokud máte hodné a ochotné rodiče, je možné, že vás budou chtít odvézt autem. Samozřejmě asi nejpohodlnější a možná i nejlevnější (pro vás, haha) způsob dopravy. Nesmíte ale zapomenout, že se v Anglii řídí na druhé straně.

Toť asi vše k dopravě, pokud budete mít nějaké dotazy či připomínky, neváhejte přidat komentář.