Rubrika: Život tam

Hledáme si práci

od darkminionjosie, posláno do Život tam

Jak už jste asi uhodli, život v Anglii je o trošku dražší než život v ČR. Ať už se chcete prací uživit, nebo si jednu hledáte jen tak pro zábavu, tento článek by vám měl poskytnout základní informace o hledání práce v UK.

National Insurance Number (NINo)

Ještě než se vůbec vydáte na lov, měli byste si zařídit National Insurance Number, protože bez něj vás nikde nebudou chtít. Jedná se v podstatě o dokument, díky kterému vám může zaměstnavatel odvádět daně, čímž platíte sociální pojištění, které musí platit všichni pracující.

Jak získat NINo?

V první řadě musíte zavolat na National Insurance Number application line:

National Insurance number application line
Telephone: 0800 141 2075 
Textphone: 0800 141 2438
Monday to Friday, 8am to 6pm

Tam si domluvíte schůzku, na které vám ověří vaše dokumenty a vyplní s vámi pár formulářů. Pak si počkáte zhruba měsíc a dostanete své NINo poštou. Jupí.

Poznámky:

  • Pokud si jste stoprocentně jistí, že budete chtít pracovat, domluvte si schůzku co nejdříve. Čekací doba je kolikrát až dva měsíce.
  • Naštěstí budete moct začít pracovat ještě před tím, než NINo budete fyzicky mít, jen řeknete zaměstnavateli, že už jste se přihlásili (po přihlášení dostanete dokument, na kterém se píše, že jste čekatel).

Jak si tu práci najít?

Pokud budete bydlet ve větším městě jako je Londýn, s hledáním práce nejspíš problém mít nebudete. I tak mám pro vás ale pár tipů, jak si co nejrychleji najít tu nejlepší práci

1. Nebojte se lhát na svém CV

Přiznávám, není to zrovna nejšlechetnější způsob, ale v každém případě vám to rozhodně zvýší šance. I když v inzerátu říkají, že nemusíte mít zkušenosti, vždycky vezmou člověka, který má zkušeností nejvíc.

Pokud se hlásíte do práce na číšníka/ci, můžete si do CV napsat, že jste rok pracovali v restauraci někde v ČR – pokud budou chtít doporučení, nejspíš si to rozmyslí, protože česky kromě Čechů nikdo neumí a do zahraničí se jim volat chtít nebude (😈)

Je pravda, že první směny pro vás nejspíš budou trošku těžší, ale postupem času se vše naučíte, worry not.

Note: Pokud na přihlášce píší, že chtějí lidé s kvalitními latte art skills a že po vás na pohovoru budou chtít, abyste jim tuto dovednost předvedli, nepište si do CV, že to umíte (jedině kdybyste opravdu věřili ve své schopnosti).

2. Začněte hledat co nejdříve

A co nejdříve znamená měsíc až dva před odjezdem. Pokud se budete stěhovat do studentského města, můžete si být jisti, že kromě vás tam bude spousta dalších studentů, kteří si také budou hledat práci.

Koncem léta začnou zaměstnavatelé dávat inzeráty na internet, protože jim povětšinou začnou odcházet lidé, kteří ten rok odpromovali a budou za ně hledat náhradu, což je your time to shine 😏

3. Na internetu i fyzicky

Větší společnosti (hlavně tzv. ‚chains‘, neboli řetězce) budou inzerovat hlavně na internetu na svých webových stránkách. Pokud by vás zajímala práce ve Starbucksu, H&M, McDonalds apod., podívejte se přímo na jejich webovky, zdali nemají nějaké volné pozice.

Kromě specifických stránek můžete zkusit také indeed.co.uk. Tato stránka mi přijde na hledání práce po internetu nejlepší. Můžete si filtrovat oblast a typ práce (part-time, full-time), a oproti ostatním stránkám se liší tím, že inzeruje opravdové práce, ne takové ty, které tvrdí, že si můžete vydělat £15/h prací z domova.

Protože je v Anglii spousta přistěhovalců, kterým se nechce inzeráty na internet dávat, často je místo toho vyvěsí do oken restaurací/obchodů.

Hledejte proto jak na internetu, tak ve městě. A co uděláte, až nějaký takový inzerát uvidíte? Nejlepší způsob je mít s sebou vytisknuté CV (nákladné, já vím) a po tom, co se jich zeptáte, zdali je pozice stále k dispozici (pozice k dispozici lol), jim dáte své CV. Občas se vás zeptají na dodatečné otázky jako kdy byste mohli pracovat, tzn. od kolika do kolika a jaké dny. No a když budete mít štěstí, někdo se vám ozve ohledně pohovoru.

Tip: Pokud máte hrůzu z telefonátů jako já, nastavte si, aby vám zmeškané hovory šly do hlasové schránky. Zaměstnavatelé vám většinou řeknou, že volají ohledně práce a abyste jim zavolali zpět. Nebudete tak muset vytáčet cizí čísla, která by mohla být např. telemarketing nebo zaměstnavatelé, u kterých jste se, že pro ně nechcete pracovat. Win Win.

4. Jste nejlepší na světě

Toto platí především při pohovorech. Až se vás budou ptát na vaše zkušenosti, povídejte a přehánějte. Pokud jste ve vaší staré práci vytírali podlahu, můžete místo toho říct, že vaše povinnosti zahrnovaly udržování hygienických standardů nejvyšší kvality. V Anglii není zvykem být skromný, takže čím sebevědomější budete, tím větší bude vaše šance, že vás přijmou.

Me telling my potential employer about my excellent communication skills after asking for extra ketchup at McDonald’s

5. Pro studenty – podívejte se na stránky školy

Univerzity často potřebují lidi, kteří budou pracovat na kampusu, např. v kavárnách či co-opu (mini supermarket).

Rozhodně se na tyto student jobs podívejte, protože tyto prácičky jsou kolikrát nejen pod dobrým managementem, ale také vám budou platit víc než byste dostali kdekoli jinde. A bonus? Budete to mít hned u školy :))))

Smlouva

Pokud nebudete pracovat pro větší společnost, ale pouze pro soukromníka, je dost časté, že vám ani nedají podepsat smlouvu, protože to tak v Anglii prostě nedělají. V lepších případech vám předem řeknou, kolik dostanete zaplaceno a kdy, a v těch horších případech vám řeknou, abyste přišli do práce, aniž by vám tyto informace sdělili. Nebojte se na tyto věci zeptat, máte na to právo.

Trial shift

V Anglii jsou velice populární tzv. ‚trial shifts‘. A co to znamená? Zaměstnavatelé si vás pozvou na zkušební směnu, aby viděli, jak by vám práce šla. Tyto zkušební směny jsou především populární v restauracích, protože zaměstnavatelé potřebují vidět, jak to umíte s lidmi a jak zvládáte stresující peak hours.

Tyto trial shifts jsou ale jak pro zaměstnavatele, tak pro vás, takže aspoň uvidíte, jestli tam opravdu budete chtít pracovat či nikoli.

Jo a další věc, za trial shift vám nikdo nezaplatí 😦 Když budete mít hodného zaměstnavatele, dostanete aspoň dýško za ten den, ale tím to končí.

Minimum wage

Ujistěte se, že vám zaměstnavatelé budou platit aspoň minimální mzdu. V Anglii toto číslo záleží na vašem věku a mění se docela často. V tomto článku od British Government najdete více informací.

Pro ilustraci, pro rok 2019 jsou minimální mzdy následující:

Věkpod 1818-2021-2425+
Minimální mzda (za hodinu)£4.35£6.15£7.70£8.21

Pozn. Oproti ČR se v Anglii inzeruje opravdová mzda (už po zdanění), takže pokud vám zaměstnavatel bude za hodinu platit £4.35 a budete pracovat 15 hodin týdně, měli by vám zaplatit celkem £65.25.

Anglické číslo

Rozhodně pro vás bude lepší když budete mít anglické číslo, na kterém vás zaměstnavatel kontaktuje když bude mít zájem. Už jen z principu jsou pro ně cizí čísla komplikovanější, a je dost možné, že se vám neozvou jen kvůli tomu, že budete mít číslo české.

Pokud potřebujete poradit s výběrem operátora, máte štěstí, protože už jsem o tom pro vás napsala článek.

Anglický bankovní účet

To samé, co platí o anglickém telefonním čísle, platí o bankovním účtu, až na to, že oproti číslu ho rozhodně musíte mít. Zapomeňte na to, že by vám zaměstnavatelé posílali peníze na váš český účet.

Pokud nevíte, jaký bankovní účet si vybrat, prohlédněte si tento krásný článek.

Zkontrolujte si výplatu

Pokud budete pracovat pro nějakého soukromníka, který se o vše stará sám, je dost možné, že občas narazíte na problémy.

Den výplaty: Rozhodně se zpočátku zeptejte, do kdy dostanete zaplaceno. Svému bývalému zaměstnavateli jsem musela téměř každý měsíc připomínat, aby mi zaplatil. Takže i pokud se opozdí jen o den, ozvěte se jim, je to jejich povinnost.

Počet odpracovaných hodin: Vždy si zkontrolujte, jestli vám zaplatili za všechny hodiny, které jste odpracovali. Pokud nemáte dané směny, které jsou stejné každý týden, někam si je zapisujte pro kontrolu.

Libry

Toto je spíše moje osobní, než obecná rada. A hned vám povím, proč o tom píšu v tomto článku.

Když jsem začala v Anglii pracovat, nějak jsem zapomněla na to, že se tam neplatí korunami a vzhledem k tomu, že ve většině případech platím kartou (jako fakt, hotově jsem za ten rok, co jsem v Anglii platila hotově asi jen dvakrát), docela jsem koukala, když mi lidé kartou neplatili. A něco vám povím, s bankovkami sice není zas tak velký problém, protože tam máte velkými čísly napsáno, kolik peněz to je, a také těch bankovek není tolik. To samé se ale nedá říct o mincích. U nás v ČR je máme hezky seřazené podle velikosti a váhy, ale anglické mince se nedají popsat jinak než chaos.

Takže moje rada pro vás: pokud budete pracovat s penězi, ujistěte se, že znáte všechny bankovky a mince, ať potom nemusíte koukat na každou minci, abyste zjistili, kolik to je, jako jsem musela já…

Dotázky? Hoďte mi je do boxíku.

Na co se připravit vol. 2 – Lidé

od darkminionjosie, posláno do Před odjezdem, Život tam

Jak jsem psala ve svém článku Na co se připravit, Angličané a jejich osobnost si zaslouží svůj vlastní článek.

How are you?

Angličané se moc rádi ptají, jak se máte i když je to vůbec, ale vůbec (jakože vůbec) nezajímá. A toto se nevztahuje jen na lidi, které znáte. Můžete si jít koupit sváču do supermarketu a pokladní se vás zeptá, jak se máte. Představte si, že by se vám tohle stalo v ČR, kde vás pokladní málokdy i pozdraví, asi byste koukali (já teda rozhodně jo).

Every English person ever be like:

Tady vám ukážu, jak taková normální interakce mezi Brity vypadá:

Cashier: „Hello, how are you?“

Brit: „Hi, I’m great, thank you, how are you?“

[Konec]

Další věc, co Britové rádi říkají místo „How are you“ je „You alright (mate)?“ Je to v podstatě jiná verze ‚how are you‘, akorát v jiném znění. Já jsem si zezačátku myslela, že se mě na to ptali, protože jsem vypadala naštvaně/nemocně, ale po pár týdnech mi došlo, že se jedná o ‚how are you‘, akorát v jiném podání.

Mate & cheers

Pokud jste dude, rozhodně vás někdo dříve nebo později osloví ‚mate‘, v Londýně kolikrát i ‚bruv‘, a ‚luv‘ pokud jste dudette. Právě jsem si představila, jaké by to bylo, kdyby mi v Praze v Tescu pokladní řekla lásko. Haha.

Další věc, kterou Angličané říkají je ‚cheers‘, a to nejen když si cinkají skleničkami. Tady v Anglii to znamená ‚thank you‘ a často to uslyšíte ve spojení s osloveními, která jsem zmínila v předchozím odstavci – pokud za svůj pobyt ani jednou neuslyšíte „cheers mate“, ujistěte se, že jste opravdu v Anglii.

Pozor na rasistické vtípky (!)

Pokud jste vyrostli ve správné čecháčské rodině jako já, černý nebo stereotypní humor vám bude velice blízký. Zkuste se těmto džoukům ale vyvarovat, především v přítomnosti Angličanů a dvakrát tak v přítomnosti Angličanů, kteří vypadají, že by je to pohoršilo.

Až se s lidmi seznámíte trošku víc a budete lepší kamarádi, zjistíte, že (ve většině případech) je to ani neuráží, jen říkají, že je to uráží, protože si myslí, že by měli říkat, že je to uráží. Jojo.

Note: Anglie je velice kulturní země, která má obyvatele od Asie po jižní Afriku. Až si s někým popovídáte, zjistíte, že najdete poněkud velké rozdíly mezi českou kulturou a kulturami jinými. Například, jednou jsem požádala svoji kamarádku z Ruska, aby mě vyfotila. Když jsem stála před objektivem, řekla mi, že jsem krásná jako čarodějnice. Přiznám se, docela mě to urazilo, ale ona mě ujistila, že u nich jsou čarodějnice typicky krásné. Sice zlé, ale krásné, s čímž dokážu žít.

Me, apparently…
There are more than two genders

Nevím, jak to teď vypadá v ČR, ale aspoň před svým odjezdem jsem nikdy nepotkala transgender ženu/muže. V Anglii máme jak transgenders, tak gender-fluids, kteří se neidentifikují jako ani jedno pohlaví, a chtějí, abyste o nich mluvili jako o ‚they‘ (místo he nebo she). Pokud se rozhodnete bydlet v Brightonu jako já, rozhodně se na tuto realitu připravte.

Storytime: Během svého fresher’s weeku jsem šla navštívit informační stánek, kde mimo jiné měli i odznáčky, na kterých bylo napsáno „My pronoun is […]“. Jelikož mi v tu chvíli nedošlo, oč se jedná, zeptala jsem se, na co jsou. Slečna mi odpověděla, že odznáčky mají pomoci tomu, aby vás ostatní oslovovali správným zájmenem. Takže pokud se cítíte jako ‚he‘, ale technicky jste ‚she‘, lidé by vás měli oslovovat jako ‚he‘. A hádejte kdo se začal smát. Don’t make the same mistakes I did.

Ve vlastním zájmu bych vám radila, abyste se o tomto s nikým nehádali, Angličané jsou spousta věcí, ale především politically correct. Můžou si myslet to samé, co vy, ale řeknou vám opak, aby to náhodou někoho neurazilo.

Facebook je out

Nevím, jestli je to jen tím, že už jsem stará, a nebo se opravdu jedná o kulturní rozdíl, ale Facebook tady už nikoho nezajímá. Tady je příklad konverzace s mým šéfem, majitelem kavárny, kterou jsme měli o Facebooku:

Boss: *Makes a nice pattern on a coffee*

Me: „That’s a really nice one, you should make an instagram account and post it there for publicity.“

Boss: „I do have instagram, do you not follow me?“

Me: „I don’t use instagram.“

Boss: „WHAT? What do you use then?“

Me: „Mostly Facebook.“

Boss: „Haha, Facebook is for old people.“

Mind you, je asi o 20 let starší než já…

Takže poučení: s Facebookem daleko nedojdete, pokud chcete zapadnout, pořiďte si Snapchat (ten je nejpopulárnější), Instagram, nebo Whatsapp.

Facebook @ British people:
Let’s get smashed, innit 🎉🎉🎉

Jedno, co mají Angličané společného s Čechy, je picí kultura. Akorát že pro nás to znamená pivečko v hospůdce, abychom si mohli kultivovat náš pivní pupíček, kdežto pro ně to znamená skončit v nemocnici s otravou alkoholem 2-3x týdně. A nesmím zapomenout na drogy. Poprvé, co jsem viděla někoho užívat kokain, bylo tady v Anglii – a pak že Angličané nemají kulturu. Zatímco u nás je normální chodit do klubu (skoro) každý pátek – nebo tak to aspoň bylo za mých mladých let, Angličané jsou schopni chodit i 4x týdně.

Me and my girls in the club:

Peer pressure bude rozhodně silný, především během Fresher’s weeku. Na anglických univerzitách ale mají skvělou věc, která se nazývá ‚societies‘ nebo v češtině ‚spolky‘ a povětšinou jich je něco málo přes 400, záleží na velikosti univerzity. Takže pokud byste si místo night out raději povídali s ostatními v Harry Potter society o tom, že Hermiona měla vlastně skončit s Harrym a ne s Ronem, jen do toho.

Měla jsem jednu spolubydlící, která chodila do klubů několikrát týdně (původně jsem chtěla napsat „kalit“, ale the cringe is too strong), která mi říkala, že má sice partičku lidí, se kterými chodí do klubů, ale že když jsou střízliví, nemají si co říct, což mi přijde naprosto krásné. A thing to consider, kdyby místo toho chodila do Harry Potter society, kámoše by si určitě našla *wink wink*.

Make it rain 💸

V Anglii je velice populární konzumní kultura. Slyšela jsem historky o lidech, kterým je 35 let, žijí s rodiči, ale mají to nejnovější BMW. A takhle to tady chodí. Angličanům hodně záleží na tom, jak je vidí ostatní, i když si ve skutečnosti nemůžou ani dovolit pronájem vlastního bytu. Angličané proto hodně nakupují nejnovější trendy, takže se připravte, že každý den uvidíte nejméně 10 lidí s AirPody. V těch horších případech potkáte někoho, kdo raději vyhodí špinavé nádobí, místo toho, aby ho umyl. Ano, stalo se.

English ppl going shopping with £10 in their bank account
Sense of humo(u)r

Možná je to jen můj osobní názor, ale smysl pro humor Angličanů je něco velice zvláštního. Je to jako kdybyste mluvili s dítětem, které se rozesměje pokaždé, když řeknete slovo ‚prd‘. Jinak to popsat nejde, uvidíte sami, až dorazíte.

(Samozřejmě nepočítáme Mistra Beana, tady na blogu ho máme velice rádi.)

To byly ty největší kulturní rozdíly mezi Čechy a Angličany. Doufám, že po přečtení tohoto článku budete lépe připraveni.

Jako vždy, komentáře či dotazy uvítám s otevřenou náručí, tak se mě nebojte. Pac a pusu.

Na co se připravit

od darkminionjosie, posláno do Před odjezdem, Život tam

Možná si myslíte, že není na co se připravit. Možná si myslíte, že jste v Anglii byli už tolikrát, že vás nic nepřekvapí. Možná. Ale možná se mýlíte.

Já jsem byla jednou z těch, co si mysleli, že je nic nepřekvapí, ale opak byl pravdou. Trvalo mi dost dlouho, než jsem si zvykla – především na počasí a na lidi. Popravdě řečeno mám pocit, že si ještě pořád zvykám (lolky). A na co že jsem si musela zvyknout?

British ppl

Lidé pro mě byli rozhodně největším šokem. Když jsem začala psát tento článek, myslela jsem si, že to budou 2-3 bodíky, ale je toho ve skutečnosti víc, než by se vešlo do tohoto článku. Proto jsem se rozhodla jim věnovat jejich vlastní (pokud odkaz nefunguje, tak to proto, že článek ještě není published hahah).

Pokud se vám celý článek číst nechce, tady to máte ve stručnosti:

  • Angličané se rádi ptají, jak se máte, i když je to vůbec nezajímá
  • užívají slovíčka jako „cheers“ místo thank you, „mate“ jako oslovení pro chlapce a „luv“ jako oslovení pro slečny
  • vyhněte se rasistickým a černohumorným vtípkům
  • pokud vás zatím nikdo nepožádal o to, abyste je místo he/she nazývali ‚they‘, v Anglii se s tím nejspíše setkáte
  • ‚Facebook is for old people‘ – fráze, kterou v Anglii uslyšíte často; Angličané raději Snapchat nebo Instagram
  • V Anglii se pije. Hodně.
  • kapitalismus je oficiální náboženství Spojeného království
Jídlo jedině do mikrovlnky

Angličané neradi jednu věc, a to vaření. Nevím, jestli je to proto, že mají k dispozici tolik ready meals, a nebo mají k dispozici tolik ready meals, protože neradi vaří. Každopádně až se vydáte do supermarketu, především nějakého menšího jako je Tesco Express, chvíli vám potrvá, než mezi těmi polotovary najdete čerstvé potraviny.

The whole of United Kingdom be like:

A pokud se nejedná o jídlo do mikrovlnky, uvidíte spoustu zajímavých gurmánských kombinací, především pokud budete bydlet s dalšími studenty. Příklady zahrnují pizzu s kečupem nebo špagety s klobásou. Mňami mňam.

Prší tady. Docela dost.

Pokud jste milovník teplého počasí, tak si prvních pár měsíců budete muset trochu zvykat. Dešti se tu nevyhnete, a kolikrát se před ním ani neochráníte. Pokud máte deštník, který není vyrobený z vibrania (nebo jak se ten Black Panther prvek jmenuje, nejsem cool, nevim), nejspíš vám tady bude k ničemu, protože kromě deště tu fouká celkem silný větřík, což znamená, že déšť tu padá nejen zezhora, ale i ze stran :)) . Jedna možnost, jak se ochránit je pořídit si tzv. ‚birdcage‘ deštník, takový ten, co má královna 🙂 Vypadá následovně:

foto: amazon.co.uk

Ani tak se ale nedá zaručit, že vás před ruthless anglickým deštěm ochrání. Rozhodně investujte do kotníkových nepromokavých bot a pláštěnky nebo pláštěnkového kabátku, čímž si značně znásobíte vaše šance na přežití.

A cuppa rosy lea please

Angličané pijí čaj častěji než v Anglii prší (tzn. hodně). Pokud budete pracovat v kavárně, zjistíte, že lidé vlastně do kaváren nechodí na kafe, ale na čaj.

Když jsem ještě bydlela v ČR, měla jsem oblíbenou značku čaje, která tvrdila, že je z Londýna. Ale po příjezdu do Anglie jsem onen „londýnský“ čaj nikde nenašla, ani na Amazonu (!). Pokaždé, když se mě někdo zeptal, jak si zvykám, řekla jsem jim o svém čajovém dilematu. A něco vám povím, Angličané neradi slyší, že jejich čaj není ten nejlepší na světě.

Konverzace, kterou jsem měla se svým anglickým spolubydlícím:

Me: „You guys don’t have any good tea over here.“

Roomie: „You’re wrong, we have the best tea.“

Me: „Well ok, when I bring my favorite tea from home, I’ll let you taste it and you can decide then.“

Roomie: „Nah, I don’t drink tea.“

Me: …

Jak můžete vidět, čajová kultura je Angličanům velice blízká, ikdyž někteří jedinci sami čaj vůbec nepijí…

Money, money, money

Anglie je jedna z nejdražších zemí v Evropě. Kávičku si můžete koupit za pouhých 90 Kč a jídlo v restauraci za podobný pakatel, 300 Kč.

Pokud neplavete v penězích, radila bych vám vymyslet si ‚monthly budget plan‘, existuje aplikace Yolt, která by vám s tímto mohla pomoct, bohužel ale funguje jen s UK bankovními účty.

moving to the UK be like:

Pokud to pro vás ještě ke všemu bude poprvé v životě, co nebudete bydlet s rodiči, platí to dvojnásob. Pokud by vás zajímalo, který supermarket je nejlepší na nakupování (protože věřte mi, za jídlo budete utrácet hodně), podívejte se na tento krásný článek.

První týden

od darkminionjosie, posláno do Život tam

Konečně jste dorazili, tak co teď? Tady je pár věcí, které byste si měli zařídit/pořídit co nejdříve.

Ještě než se pustíme do seznamu, povím vám něco o tom, jak to bude ten první týden vypadat.

Wot iz Fresher’s Week?

Fresher’s week. Každá univerzita má nějakou verzi tohoto fenoménu. U mě na University of Sussex trval týden (proto week lolky) a dělo se v tom týdnu hooodně věcí.

Fresher’s week existuje především od toho, abyste se trošku seznámili s univerzitou a lidmi, než vám začnou přednášky. Pořádá se tedy několik akcí, ať už jsou to prohlídky campusu (kampusu?), výlety, seznamovací hry, party, screenings of Parks and Rec atd… Až přijedete, pravděpodobně nebudete nikoho znát. Začněte tím, že se představíte svým spolubydlícím, vyberte si jednoho (nebo kolik chcete), který se vám líbí nejvíc, a s ním se vydejte na aforementioned akce pořádané univerzitou, protože vždy je lepší, když jde někdo s vámi. Je dost možné, že se z vás a onoho spolubydlícího nestanou BFFFF, ale přeci jen to aspoň zezačátku překousněte.

Jo a taky se pije. Hodně.

Most people during fresher’s be like:

Sežeňte si někde peřinku, nádobí a jídlo

Asi budete chtít mít kde spát a z čeho jíst, takže peřina, polštář, povlečení a nějaké to kuchyňské nádobíčko tedy nejspíš budou potřeba. Máte hned několik možností.

  • Přivezte si je z domova (jako já, hihi) – sice to bude trošku vopruz, ale aspoň budete hned moct jít spinkat (hlavně pokud dorazíte pozdě večer). Nějaké nádobí jsem si také nechala poslat z domova, podívejte se sem, pokud vás zajímá, jaký je nejlepší způsob přepravy.
  • Kupte si je od školy – moje škola nabízela tzv. „catering“ a „bedding“ packages, kde jste si mohli tyto věci koupit a mít je v podstatě v den příjezdu. Mrkněte se, jestli to vaše škola taky nabízí.
Podívejte se jak se mu hezky spinká. To proto, že má peřinku.
  • T.K. Maaaaaaax – pokud už jste se dostali k článku Kde nakupovat?, psala jsem tam o T.K. Maxx. Jestli ne, tak se podívejte, ale stručně řečeno, najdete tam kvalitní domácí potřeby za přijatelné ceny.
  • Nákup z IKEA – tohle mě napadlo teda až teď, ale než odjedete, můžete si objednat věci z IKEA (doprava stojí asi jenom £3 – záleží na velikosti zásilky) a nechat si to doručit v den příjezdu. ALE, pokud si nejste jisti, že to doručí v ten den, ujistěte se, že vám zásilku někdo převezme na recepci vaší rezidence.
  • A kupte si něco k jídlu prosim, ať nemáte hlad.

Další důležitosti

1. Zaregistrujte se u lékaře

Najděte si nějakého doktůrka (v Anglii se jim říká GP – short for ‚general practitioner‘), a hned se u něj zaregistrujte. Věřte mi. Až budete nemocní, nebudete se o tohle muset starat (proces registrace může trvat více jak 24 hodin).

2. Pořiďte si anglické telefonní číslo

Budete ho potřebovat na několik věcí, určitě pokud se zaregistrujete u doktora, pokud si budete objednávat potraviny online, nebo pokud se budete ucházet o práci. Angličané neradi volají na cizí čísla, mají z nich strach (nejspíš ne, nevim).

Pokud chcete vědět více o tom, jak vybrat operátora, podívejte se na tento krásný článek.

3. Pořiďte si anglický bankovní účet

Především pokud budete chtít pracovat, ale hodí se i na jiné věci, pokud například budete s někým něco platit a budete chít, aby vám peníze poslali, nebo naopak (Nevíte jak vybrat banku? Podívejte se sem). Taky pokud budete platit nájem bankovním převodem. Z českého účtu na anglický to trvá léta a české banky si za to účtují nehorázné poplatky (Nejjednoduší způsob jak poslat peníze do zahraničí najdete v tomto článku).

Já mám účet od internetové banky Monzo a nemůžu si ho vynachválit. Žádné poplatky za výběry z bankomatů (a to ani v zahraničí), žádné poplatky za vedení účtu, posílání a obdržení plateb během sekund, no prostě paráda! Pro zařízení nemusíte nikam chodit, prostě si to objednáte přes internet a budete k tomu mít krásnou aplikaci, kde budete moct sledovat vaše výdaje, nebo třeba odložit penízky do ‚saving potu‘ a našetřit si penízky na Comic Con.

To by bylo asi vše.

Pac a pusu

Vybíráme banku

od darkminionjosie, posláno do Život tam

Pokud máte v plánu pracovat, nejspíš se nevyhnete zakládání bankovního účtu. A pokud jste jako já, tak vám ze všech těch možností nejspíš půjde hlava kolem. Tady jsem vám dala dohromady seznam nejpopulárnějších anglických bank a jejich výhod a nevýhod, tak snad vám tento článek pomůže ve výběru.

Pokud jste mezinárodní studenti, budete mít možností trošku méně než normální Britský student, většina bank totiž vyžaduje tzv. ‚credit check‘, aby věděli, jestli nemáte zadlužovací tendence.

Co budete k založení účtu potřebovat? (většinou)

  • pas
  • výpis z bankovního účtu z vaší domovské banky za poslední 3 měsíce
  • potvrzení vaší britské adresy (e.g. nájemní smlouva)
  • u studentských účtů potvrzení o přijetí na univerzitu či univerzitní ID card

Overdraft

Některé banky nabízí ‚overdraft‘, což je v podstatě suma peněz, která vám umožní jít pod nulu když vám dojdou peníze. Když danou sumu překročíte, začnou se vám načítat poplatky. Co bych vám ale radila, snažte se žít tak, abyste se do této situace vůbec nedostali :))

Podle čeho vybírat?

Je tu hned několik kategorií, podle kterých byste si měli vybrat banku, která je nejlepší pro vás. Proto se dívejte na věci jako:

  • poplatky za výběry z bankomatů (pozn. Já osobně v hotovosti platím opravdu málokdy, takže je spíš na vás, jestli vám poplatky budou vadit nebo ne)
  • poplatky za vedení účtu
  • pokud má banka pobočku ve vašem městě (neplatí pro internetové banky jako je Monzo)
  • v případě poplatků za výběry z bankomatu který bankomat je vám nejblíž
  • zdali má banka bankovní aplikaci (pro mě nezbytnost)
  • ApplePay (if you’re into that kind of thing)
  • některé banky vám nabídnou tzv. ‚freebies‘, aby vás nalákaly na svou udičku, tak si pečlivě promyslete, jestli vám to bude stát za to

Disclaimer:

Pokud neuvedu jinak, můžete předpokládat, že účet má tyto výhody a nevýhody:

+ aplikace a internet banking

+ žádné poplatky za vedení účtu

+ výběry z bankomatu v UK zdarma

– poplatky za platby a výběry v zahraničí

– poplatky za obdržení peněz ze zahraničí

– bez overdraftu

– účet si můžete založit až po příjezdu do UK

Tak jdeme na to…

Monzo

Začneme (dle mého názoru) korunním klenotem. Monzo je internetová banka, takže jako taková nemá pobočky.

+ bez poplatků za obdržení peněz ze zahraničí

+ nemusíte nikam chodit, abyste si účet zařídili (vše se odehrává po internetu)

+ overdraft (pokud jste hodni overdraftu)

– nemá pobočky (když budete chtít něco řešit, budete to muset udělat online)

odkaz

Jelikož já sama mám Monzo, tak vám dám ještě dalších pár důvodů, proč si myslím, že je to dobrá volba. V podstatě všechny výhody spadají pod danou aplikaci, kterou si musíte nainstalovat, abyste vůbec účet mohli mít.

  • V aplikaci si můžete nastavit, aby vám přišlo upozornění za každou transakci – uvědomíte si, jak často za něco platíte.
  • Budgeting – můžete si nastavit rozpočet na měsíc na jednotlivé kategorie, např. nákupy nebo zábavu; rozhodně se hodí pro studenty, kteří nemají na rozhazování.
  • Saving pots – můžete si dávat peníze ‚stranou‘, neobjeví se vám v hlavním zůstatku a můžete si tak našetřit.
  • Vzhledem k tomu, že Monzo nemá pobočku, jakmile si uvědomíte, že vám někdo odcizil kartu, v aplikaci si ji můžete zablokovat během sekund a nemusíte nikam volat (pro někoho, kdo nerad volá jako já ideální 😈)

NatWest International Student Account

+ účet si můžete otevřít ještě před příjezdem do UK

odkaz

Barclays International Student Bank Account

+ cashback (při platbě u určitých společností dostanete peníze zpátky)

+ žádné poplatky za platby do zahraničí

+ žádné poplatky za obdržení plateb ze zahraničí (pouze EU)

odkaz

Santander Essentials Current Account

+ cashback

+ možnost otevření účtu před příjezdem do UK

+ žádné poplatky za obdržení peněz ze zahraničí

odkaz

HSBC

+ cashback

+ bez poplatku za obdržení platby ze zahraničí (pouze EU)

Nationwide FlexStudent account

+ bez poplatků za obdržení peněz ze zahraničí

odkaz

Lloyds Classic Account

+ cashback

+ overdraft (ale ‚arranged‘ – předem domluvená částka jen pokud vám ho schválí) + with daily fee

odkaz

Tady máte konkrétní částky za poplatky + možnost overdraftu

Název bankypoplatky za platby do zahraničí (EU/overseas)poplatky za obdržení plateb ze zahraničí (do £100/nad £100)overdraft
Monzozáleží na částce (TransferWise)/ano*
NatWest£10/£22£1/£7ne
Barclays/£0/£6ano*
Santander£15/£25/ne
HSBC£4/£4£0/£8ne
Nationwide£9/£20/ne
Lloyds£9.50/£9.50£2/£7ano*

* pokud vám ho schválí

Posílání peněz do zahraničí

od darkminionjosie, posláno do Život tam

Nejspíš máte většinu vašich peněz na vašem českém účtě. Pokud budete zpočátku bydlet v university halls, první rok nejspíš nebudete muset nikomu posílat nájemné bankovním převodem. Stejně tak, pokud za platby v zahraničí neplatíte poplatky a nemáte v úmyslu pracovat, nebudete si nejspíš ani pořizovat anglický účet.

Každá banka má ale svoji exchange sazbu, která vždy automaticky konvertuje utracené GBP do CZK. Já jsem přišla na to, že se dá posíláním peněz na anglický účet a placením librami ušetřit až 1800 Kč měsíčně.

Storytime: Když jsem přijela, používala jsem jen svoji českou kartu, protože jsem žádnou jinou ještě neměla. Naštěstí jsem s UniCreditem neměla žádné poplatky za výběry z bankomatu (což je trošku irelevantní, protože za ten rok, co jsem tady jsem platila hotově asi jen dvakrát), platila jsem jen o trošku větší směnnou sazbu.

Když jsem si pořídila svojí anglickou Mozno kartu (více zde), používala jsem ji především na peníze z práce a na převody peněz se svými spolubydlícími. Něco vám povím, převádět peníze z českého na anglický účet nechcete. Nejen že potřebujete věci jako je IBAN, ale vaše banka si za to ještě účtuje poplatek ve výší třeba i 250 Kč za transakci (I’m looking at you UniCredit). Takže tomu se raději vyvarujte.

Me when my bank tries to take my money for fees

Pokud si budete chtít poslat peníze z českého účtu na anglický s minimálním poplatkem, TransferWise je váš nejlepší kámoš.

Proč?

  • převede vám peníze v reálném kurzu
  • můžete si vybrat, zdali chcete posílat určitou částku v CZK, nebo obdržet určitou částku v GBP (když budete chtít poslat 200 CZK, zaplatíte přesně 200 CZK, když budete chtít obdržet 200 GBP, TransferWise vám spočítá kolik CZK budete muset poslat, abyste dostali přesně £200)
  • účtuje si sice poplatek (závisí na velikosti částky), ale zdaleka není tak velký jako kdybyste posílali peníze převodem
  • peníze vám dorazí během SEKUND!!!! Takže žádné čekání 3 dny jako s převodem

Co pro to musíte udělat?

V první řadě si budete muset založit anglický bankovní účet (duh). Tento článeček by vám měl pomoci s výběrem.

Poté si založíte účet na Transferwise a po první transakci ověříte vaši identitu tím, že jim pošlete foto vašeho pasu/občanky, toť vše :)))

Pokud vám můžu něco poradit, posílejte si peníze ve větších částkách, za prvé to budete mít dlouhodobě levnější co se poplatků týče, a za druhé si nebudete muset posílat peníze každý týden.

Jako vždy, TransferWise tu dělám reklamu jen proto, že skutečně podporuji to, co dělají. A taky mi za to samozřejmě nikdo neplatí (i cry).

Doprava (a doleva)

od darkminionjosie, posláno do Život tam

Pokud nemáte své auto nebo nejste brutální environmentalisti, kteří všude jezdí na kole, dříve nebo později budete muset jet busíkem (nebo metrem [nebo tramvají]).

Cena za dopravu se liší podle regionu (čím víc na jihu, tím dražší), ale obecně řečeno je jisté, že nebudete platit studentských 130 Kč za měsíc jako v Praze ( 😥 ). Jsou ale určité věci, které můžete udělat, abyste za dopravu neplatili tolik peněz.

Já bydlím v Brightonu, takže většina toho, co tady budu psát, budou moje osobní poznatky, nemůžu tedy zaručit, že to takhle funguje všude. Myslím si ale, že pro představu by se vám tento článek mohl hodit.

Takže:

Vlak

Vlááááčeeeeek je drahý. Hlavně pokud budete jezdit delší vzdálenosti. A moje tipy?

Slov není třeba…
1. Hledejte si spoje na CrossCountry

CrossCountry je stránka na vyhledávání vlakových spojů a většinou vám najde ty nejlepší a nejlevnější. Pokud jste v tomhle noví, nejspíš vám ta stránka zpočátku přijde poněkud matoucí, tak jsem vám sem dala screenshot s vysvětlivkami, snad to pomůže.

Takže takhle nějak to bude vypadat, až si zadáte odkud kam a kdy budete chtít cestovat. Uznávám, ta stránka není zrovna nejkrásnější a nejpřehlednější, ale mohlo by to být horší.

Čemu byste asi měli rozumět:

Changes: překvapivě kolikrát budete muset přestupovat

Single: jednosměrná jízdenka

Return: zpáteční jízdenka

Super Off-Peak: vetšinou to nejlevnější, co bude k sehnání, jedinou nevýhodou je, že tyto jízdenky jsou vyhrazené na určité spoje, takže pokud vlak nestihnete, je dost možné, že se přes gate nedostanete.

Off-Peak: podobné jako super off-peak, akorát že si budete moct vybrat jaký spoj budete chtít (pokud bude stále off-peak). Jo, asi bych měla zmínit, off-peak znamená, že v tu dobu nejezdí zas tolik lidí.

Anytime: budete si moct vybrat jakýkoli spoj, ať už je off-peak nebo ne.

1st Class: to asi víte, co znamená. Pokud byste se cítili extra a chtěli jet první třídou, měla bych vás asi varovat, že na většině vlaků je ta první třída úplně stejná jako zbytek vlaku 🙂 Money well spent.

Až se rozhodnete, v kolik chcete jet, vyberete si (pravděpodobně) nejlevnější spoj na základě těchto kritérií above, kliknete na kolečko, vyberete zpáteční čas, také kliknete na kolečko a je to! Stránečka vám vždycky ukáže tu nejlevnější možnost, takže aspoň to bude trošku jednodušší.

Tady jsem vám nahrála menší videjko kdyby vás zajímalo, jak to funguje.

Pozn. není se zvukem, tak daleko jsem se ve své bloggerské kariéře ještě nedostala.

Jak potom lístky dostanu?

Máte dvě možnosti.

1) Ticket machine – lístky si vyzvednete na stanici vlaku vašeho výběru (ale můžete si je vyzvednout kdekoli). Budete k tomu potřebovat platební kartu (zeptají se vás na kartu, kterou jste za lístky platili, ale můžete použít jakoukoli) a váš reference number, což je kód, který obdržíte e-mailem po zaplacení. Na automatu pak jen kliknete na ‚collect pre-paid tickets‘ a automat vám řekne co dál.

pozn.: je třeba, abyste dali systému aspoň hodinu na to, aby automatům řekl, že má mít váš lístek. Pokud si budete kupovat lístky online půl hodiny před odjezdem, je dost možné, že si je nebudete moct vyzvednout.

2) Next day delivery – lístky si můžete nechat poslat poštou na další den (za £6). Upřímně nevím, kdo by tohle dělal, ale možnost tu je.

Bonus: PlusBus

Pokud máte v plánu jet ve vaší cílové destinaci autobusem, můžete si s jízdenkou na vlak koupit i denní jízdenku na autobus. Proč byste si raději nekoupili jízdenku normálně? Důvody jsou dva. Prvním je, že to jednoznačně budete mít levnější (např. za Brighton PlusBus byste zaplatili za denní jízdenku £2.60, zatímco v autobuse byste tuto částku zaplatili za single ticket) no a důvodem druhým je to, že se nebudete muset stresovat s nákupem jízdenky.

CrossCountry ekvivalent: Trainline

Trainline je další webová stránka, kde nabízí jízdenky na vlak. Je tu ale pár rozdílů.

V první řadě tu kromě lístků na vlak nabízí i autobusové alternativy (někdy můžou být levnější). A v druhé řadě je Trainline lepší v tom, že si lístky nemusíte vyzvedávat, protože je budete mít ve formě QR kódu, což mi přijde docela fajn. No a posledním rozdílem je to, že zatímco na CrossCountry najdete lístky jen v rámci UK, Trainline nabízí i jízdenky do zahraničí.

Trainline tvrdí, že má lístky levnější než všude jinde, což mi ale po srovnání s cenami na CrossCountry nepřijde.

Pokud se rozhodnete užívat Trainline, budete k tomu nejspíš potřebovat jejich aplikaci, abyste měli jak ukázat svůj QR kód u gateu.

2. Pořiďte si Railcard

16-25 Railcard je v podstatě slevová kartička, se kterou budete mít jízdenky o třetinu levnější (woohooo). Samozřejmě Terms and Conditions apply, např. Railcard neplatí na vlaky před 10AM atd., tak si to raději pročtěte.

Platí se za ní buďto £30 na rok nebo £70 na tři roky. Já jsem si koupila tu na tři, protože ‚long term investment‘. Co bych být vámi udělala je to, že si spočítáte zhruba jak často byste jezdili a za kolik, pak si spočítejte na kolik by vás to vyšlo s Railcard a uvidíte, jestli by se vám ta investice vyplatila. Samozřejmě pokud vůbec nemáte v úmyslu jezdit vlakem, nejspíš se vám nevyplatí.

Note: Až si budete kupovat jízdenky online nebo i v automatu, nezapomeňte si tam dát, že máte Railcard :)))

Note #2: Ještě nikdy se mi nestalo, aby někdo chtěl mojí Railcard vidět, pro jistotu si ji ale s sebou vemte pokaždé když někam vlakem pojedete, abyste nedostali pokutu 😦

3. Omrkněte kupony na delší dobu

Pokud budete jezdit vlakem hodně často (tzn. víc jak 4x týdně), možná by se vám vyplatilo si koupit kupón na měsíc/3 měsíce/rok. To ale jen v případě, že by se vám ‚seasonal ticket‘ vyplatila.

Bohužel tyto kupony na delší období nejsou o tolik levnější, ale aspoň je tam výhoda v tom, že si nebudete muset kupovat jízdenky pokaždé když někam pojedete.

Autobus

Protože většina měst nemá metro ani tramvaje, autobusy jsou preferred mode of transport. Ale teda něco vám povim, ty autobusy tady? Chaos… Jízdní řády nejsou přesné, autobusy nikdy nejezdí na čas a dost často se stává, že jsou nějaké výluky, takže autobusová doprava je úplně pozastavená. Ale to je možná jen tady v Brightonu 🙂

Autobusy jsou poněkud levnější než vlaky, ale taky to není žádná sláva. Většinou jako student budete mít jízdenky levnější, ale ne o moc.

To samé, co jsem řekla o vlacích, platí i o autobusech. Pokud budete jezdit často, podívejte se, jestli by se vám spíš nevyplatil kupón na delší dobu. Pokud budete bydlet na campusu a nebudete mít v plánu jezdit pravidelně do města (např. za prací), asi pro vás budou lepší jednotlivé vstupenky.

V Anglii jsou dost populární mobilní jízdenky. Ano, my také máme mobilní jízdenky, za které můžeme zaplatit SMSkou, tady je to ale samozřejmě komplikovanější. Musíte si stáhnout aplikaci, tam si zadat vaše údaje a platební kartu a až potom si můžete koupit jízdenku. Když si jí koupíte, aktivujete ji až budete potřebovat a objeví se vám QR kód, který předložíte pokaždé, když nastoupíte do busíku.

Můžete si samozřejmě koupit jízdenky i v autobuse (někde i bezkontaktní kartou), ale za prvé budete všechny zdržovat a za druhé to budete mít dražší, protože aspoň v Brightonu se studentské jízdenky dají koupit jen prostřednictvím aplikace.

Pokud nejste fanda mobilních tickets, můžete si nechat zařídit kartičku. Ty se ale podle mě hodí jen na delší kupony.

Pozn.: V Anglii se do autobusů nastupuje jen předním vchodem, když chcete vystoupit, musíte si cinknout a řidičům. Jo a tady se řidičům děkuje za to, že vás svezli 🙂

Jak vybrat mobilního operátora?

od darkminionjosie, posláno do Život tam

Obávám se, že dříve nebo později si budete muset pořídit anglické číslo. V Anglii mají ale tolik operátorů, že člověk neví, kde začít (já jsem rozhodně nevěděla, lolky). Dala jsem dohromady několik věcí, na které byste měli brát ohled, až si budete operátora vybírat, abyste pak rok neplatili zbytečně moc peněz a poté zjistili, že jste za tenhle plán mohli u jiné společnosti platit mnohem míň (vůbec se mi tohle nestalo, hh).

Mám pro vás ale dobrou zprávu, tarify jsou v Anglii snad ta jediná věc, která je levnější než tady v ČR.

1. Rozhodněte se, jak velký závazek chcete

Jsou tři hlavní způsoby, jak můžete za váš tarif platit. Každý má své výhody a nevýhody, tak se na ně pojďme podívat.

Smlouva

Prvním způsobem je smlouva. Smlouvy můžete uzavírat s operátory jen na určitou danou dobu, u někoho na rok, u někoho na dva, záleží na operátorovi a plánu. Když si uzavřete smlouvu, je možné, že měsíčně budete platit míň, než kdybyste měli plány měsíční nebo si kupovali kredit. Negativem ale je, že pokud se smlouvou/operátorem nebudete spokojeni, nebudete moct odstoupit dokud vám smlouva nevyprší.

Takže tady vám to dám hezky barevně:

+ levnější (ale záleží)

– velký závazek

Měsíční plán

Asi nejlepší způsob, pokud jste jako Chandler (překlad pro vás co neznáte Friends: bojíte se závazků – long shot, I know…) a nechcete se upisovat ďáblu na rok. Pokud jste tohle vy, ale zároveň budete chtít používat vaší anglickou sim jako svou každodenní sim, myslím si, že tenhle plán je pro vás. U většiny operátorů si plán vyberete, zaplatíte danou částku, a když se vám po měsíci nelíbí, nebo zjistíte, že vám nestačí data, minuty, nebo SMSky (haha), můžete si vybrat plán jiný.

U některých operátorů máte i možnost, že si můžete pozastavit ‚recurrence‘ (nevim, jak to přeložit, tak se nebudu ani snažit). Recurrence znamená, že se vám plán bude každý měsíc automaticky obnovovat, ale pokud budete chtít, můžete ho pozastavit, např. pokud pojedete na 4 týdny domů a anglická sim vám bude k ničemu :))))

Takže:

+ závazek pouze na měsíc – možnost změny/zrušení při nespokojenosti

+ možnost pozastavení plánu

– cena za měsíc může být vyšší než u smlouvy

Kredit

Pamatujete si, jak jste museli vždycky maminku prozvonit, aby vám zavolala zpátky, protože jste nechtěli plýtvat kreditem? Joooo, to byly časy…

Kredit pro vás bude tou nejlepší volbou, pokud máte nadále v plánu na data používat vaši českou sim a anglické číslo chcete mít jen pro ‚ojedinělé‘ případy.

Pokud si za český tarif platíte sami, a vyplatí se vám si ho nechat místo toho, abyste si pořídili anglickou sim, radila bych vám, abyste si pořídili starší mobil, který budete s anglickou sim používat, protože když vám bude někdo volat, vy se to nedozvíte, haha.

Hovory, SMS, i data jsou s kreditem podstatně dražší, ale záleží na vás a na vašich potřebách. Možná se vám vyplatí zaplatit £5 na tři měsíce a zavolat si pětkrát než si platit těch £5 každý měsíc.

Summary:

+ bez závazku

+ dlouhodobě levnější

– dražší služby, takže se na data příliš nehodí

2. Podívejte se, kolik dat spotřebujete tady v ČR

Let’s face it, minuty a SMSky už nikoho moc nezajímají, hlavně potřebujem data, v mém případě abych mohla svým kamarádům posílat peprné gifíky, jako je třeba tenhle:

Děkuji za pozornost.

Takže se podívejte na váš Vodafoun nebo Kyslík (O2, hahaha), zjistěte si, kolik dat normálně spotřebujete tady doma, a v Anglii si vyberte plán podle toho.

Tip: Pokud se vám často stane, že vám data dojdou, asi jich potřebujete víc *wink wink*.

3. Roaming

Dů-le-ži-té! Hlavně pokud už nebudete mít českou simku a přijedete zpátky. Ujistěte se, že váš operátor povoluje roaming a že v zahraničí budete volat za stejnou cenu jako tam, jinak sem přijedete zpátky a budete v zadečku.

Než pojedete zpátky do ČR nebo jinam do zahraničí, raději se ještě před odjezdem ujistěte, že máte roaming nastavený, protože jak si pak jinak budete prohlížet dank memes?

4. Data rollover

Některé společnosti ještě nabízí tuhle fajn věc. Když máte data rollover a nespotřebujete všechna data třeba za únor, automaticky se vám tato nevyužitá data přesunou na březen. Takže pokud to vaše společnost má, congratulations cipísku.

Poznámky

  • Některé společnosti vyžadují credit card check, kdy jim musíte vypsat fakturační adresy za poslední 3 roky. Většinou když tohle po vás ale chtějí, znamená to, že ten tarif si můžou pořídit jen občané UK, což vy teda asi nejste hh.
  • Je možné, že nějaké společnosti budou mít slevy pro studenty, tak si zčekněte vaše UniDays až dostanete školní e-mailovou adresu a hurá nakupovat!
  • U některých společností si můžete se smlouvou pořídit i telefon. Funguje to v podstatě tak, že si objednáte mobil, k tomu tarif a měsíčně budete platit určitou částku, většinou po dobu 2 let. Sama jsem to ale ještě nezkoušela, tak nevím, jestli to vůbec stojí zato. Kdybyste to ale chtěli omrknout, tak se podívejte sem.

Takže teda co?

Až si promyslíte všechny tyto bodíky, vydejte se sem: kouzelná stránka. Najdete tam porovnání tzv. sim-only deals, kde si můžete do filtru dát kolik dat, minut, atd. chcete a vyjednou vám ty nejlepší deals. Jak už jsem řekla, pozor na společnosti, které vyžadují credit check. Pokud pozor dávat nechcete, tak na téhle stránce najdete sim-only deals, které credit check nepotřebují. Tu první jsem tam dala jen proto, že se mi líbí víc.

Jak to dělám já?

Už cejtim tu slávu.

Pokud by vás zajímalo jak to dělám já (haha), tak já v Anglii používám měsíční plán. Nedávno jsem přestoupila od Giffgaffu k Lebara (Lebaře?) a platím o libru míň za lepší služby (#winning). Dřív jsem měla 500 MB dat, 300 minut a 500 textovek za £6 za měsíc a teď mám 1GB dat, 500 minut a unlimited textovky, ale teda řeknu vám, kdybych měla místo těch 500 minut 20, tak by mi to bývalo bylo úplně jedno. Snad jednou někdo přijde na to, že nás zajímá hlavně jen ten internet.

Mám k tomu ještě českou sim, kterou používám doma nebo když mi tady dojdou data. Docela se to hodí, asi. Převážně ale používám anglickou, kdyby mi někdo náhodou volal (což už se nestalo asi 3 měsíce :)))

Snad vám tento článek pomohl, pokud máte dotázky či připomínky, neváhejte mě kontaktovat pusinky :*

Kde nakupovat?

od darkminionjosie, posláno do Život tam

Jednou z novinek po odstěhování z domova je uvědomění si, že si vlastně musíte nakupovat jídlo sami 😦 V Anglii je nespočet supermarketů, tak jsem dala dohromady takový guide, který vám pomůže při výběru, aby se vám krásně (a levně) nakupovalo.

První věc, co je známá o Angličanech je, že milují ready meals. Jakože milují. Když přijdete do standardního Sainsbury’s, najdete tam nejméně tři regály s těmito předpřipravenými dobrotami. Přiznávám se, že i já občas neodolám (když už je opravdu nejhůř), ale neudělala bych z toho zvyk, protože by se vám to takhle mohlo pěkně prodražit (v Anglii už je všechno drahý dost, to nepotřebujete). Podíváme se na kamenné obchody a jejich online shopy. Rohlík.cz tam bohužel nenajdete, ale zato tam aspoň doručuje domů většina supermarketů.

Poznámky k online nákupům:

  • Když si objednáte potraviny online, dorazí vám to vetšinou bohužel nejdříve za tři dny (ne jako rohlík 😦 ). Samozřejmě záleží na tom, kolik jste ochotni zaplatit za dopravu, ale obecně platí, že dřívější sloty bývají dražší (hlavně o víkendech).
  • Za dopravu se platí značné částky, které záleží na ‚time of day‘, nejpopulárnější sloty jsou brzy ráno a k večeru.
  • Pozor na substitutions! Když obchody nemají produkt, který jste si objednali, dají vám místo toho jiný, „který se mu nejvíce podobá“. Ta poslední část bohužel není vždy pravda. Jako když jsem si objednala vegetariánské nugetky (Quorn Southern Bites, velice mňamózní, vyzkoušejte) a přišly mi místo toho klobásy z masa. ALE, aspoň se mi nikdy nestalo, že by mi to vyměnili za produkt, který by byl draží než ten, který jsem si objednala. Vždycky byl buďto za stejnou cenu, nebo levnější, takže aspoň tak.
  • Pokud nejste fandové brouzdání po supermarketech, můžete využít ‚Click + Collect‘, kdy si nákup objednáte online a vyzvednete si ho v obchodě. Tohle bych ale udělala jen pokud bych desperately potřebovala jídlo a byla bych moc líná projít ten supermarket, a nebo kdybych měla auto (což samozřejmě nemám :)))).
  • Informace ohledně cen dopravy, které jsem našla, se vztahují pouze na Brighton a okolí, takže je možné, že se to u vás bude lišit (především pokud budete bydle v Londýně)

Tak jdem na to! Ještě než ale začneme, našla jsem na internetu tento obrázek hierarchie britských supermarketů (credits to the author), což je poněkud názorná ukázka jak ceny, tak i kvality v těchto obchodech.

1. Waitrose

Korunní klenot britských supermarketů, takže tam se asi tak často nepodíváte, jedině pokud si seženete nějakého Glucose Guardian (gender neutral term for Sugar Daddy). Kvalita potravin ve Waitrose je sice skvělá, to samé s výběrem, cenově je to ale supermarket nedostupný, především pro studenty.

Doprava: Většina objednávek je zdarma, ALE, minimální částka, kterou musíte utratit, je £60. Takže pokud nenakupujete pro vaši rodinu o 8 členech, nebo nenakupujete zásoby na Třetí světovou, nejspíš se vám to nevyplatí.

Waitrose be like:

2. Ocado

Sice není na našem krásném obrázku, ale z toho, co jsem zpozorovala, Ocado je docela populární. Nejedná se tedy o obchod jako takový, protože existuje jen online (Rohlííík). Kvalita potravin je docela dobrá, protože skladuje produkty od většiny britských supermarketů, včetně Waitrose, proto se do naší hierarchie nedá moc zařadit.

Doprava: Minimální objednávka je £40, ale zato je doručení zdarma.

2. Sainsbury’s

Poněkud dostupnější, ale přeci jen stále drahý. S kvalitou je to občas překvapivě bídné, ale to je možná jen ten Sainsbury’s tam u mě.

Doprava: Když v Sainsbury’s utratíte při nákupu online více než £40, máte dopravu od £1 – £6, podle dostupnosti a poptávky. Pokud nakoupíte pod £40, automaticky platíte za dopravu £7, takže se také spíše hodí na větší nákupy.

3. Tesco

Konečně něco, co zní povědomě. Nevím, co k tomu říct, Tesco je prostě Tesco.

Doprava: Při nákupu pod £40 vám naúčtují poplatek £4 (+ poplatek za dopravu), jinak cena cena za doručení se pohybuje od £2 do £7.

4. Morrisons

Morrisons bych popsala jako ekvivalent našeho Alberta, takže nic moc, ale dá se to. Kvalita potravin občas bývá horší, než byste si přáli, ale takhle to bohužel funguje s levnějšími supermarkety.

Doprava: Minimální částka £40, poté delivery mezi £2 – £7.

5. Asda

Asda je jedním z těch supermarketů, kde najdete vše, od oblečení po kuchyňské nádobí, taková anglická verze Walmartu. Takže co se výběru týče, supermarket skvělý, akorát kvalita je někdy trošku iffy, hlavně pokud nakupujete online. I přesto je to ale můj nejoblíbenější supermarket na online nákupy, protože je, co se minimální ceny objednávky a dopravy týče, nejlevnější.

Doprava: Při nákupu pod £40 zaplatíte £3 poplatek. Jinak delivery stojí mezi £1 – £7, Asda v tomto ohledu patří mezi ty levnější.

6. Iceland

Ti šťastnější z vás už Iceland někdy viděli u nás, ale pokud ne, řeknu vám, že se jedná o krále supermarketu se zmraženým zbožím.

Doprava: Minimální objednávka je £25, kdy se ještě účtuje poplatek £2 ke každému nákupu. Nad £35 je doručení zdarma (bez £2 poplatku).

8. Lidl

Pokud neznáte Lidl, tak jako byste nežili. Lidl je jedním z těch obchodů, kde se koukáte na šunku, a na druhé straně regálu najdete filtr do bazénu, nádhera. Cenově přijatelný, ale nenajdete tam „značkové“ produkty, jen jejich levnější (a často i horší) napodobeniny. Pokud ale nakupujete hlavně čerstvé potraviny jako ovoce a zeleninu, Lidl je dobrá volba. Co se kvality týče, tak někdy to holt vyjde, někdy to nevyjde, takže stejně jako se životem 😥

Lidl online obchod nemá, takže si tam budete muset doťapkat hezky po svých 😦

9. Aldi

A to nejlepší nakonec, můj oblíbený Aldi. Dřív jsem vždycky nakupovala v Sainsbury’s, protože jsem o Aldi měla předsudky, hlavně proto, že vždycky když jsem chtěla něco speciálního (např. určitý druh koření), v Aldi jsem to nesehnala. ALE, po tom, co jsem konvertovala, jsem místo týdenních £80 začala za jídlo utrácet tak £30, což je dost velký rozdíl.

Kvalita některých potravin není zrovna nejlepší, ale přijde mi, že například maso mají kvalitnější než v Asda nebo i Sainsbury’s. S Lidlem jsou si podobni v tom, že „značkové“ potraviny také nevedou, ale to, co jsem u Lidlu řekla o čerstvých potravinách, platí i o Aldi. Pokud občas máte ‚treat yo self‘ náladu, Aldi má řadu produktů pod názvem ‚Specially Selected‘, a něco vám povím, jsou mňam mňam.

Aldi sice online obchod má, ale nedoručuje potraviny, což mně osobně není k ničemu. Každopádně kdybyste měli chuť si koupit třeba zahradní gril nebo přenosnou vířivku, jen do toho.

Třešnička na dortu: T.K. Maxx

Nejedná se sice o obchod s potravinami, ale pokud máte rádi značkové oblečení, ale neradi za něj platíte, T.K. Maxx je něco pro vás. Jedná se v podstatě o outlet store, kde najdete značky předních návrhářů jako je třeba Ralph Lauren, ale i značky, o kterých jste v životě neslyšeli. Já sem nejraději chodím nakupovat boty, protože tam najdete pěkné kousky, ale za sníženou cenu. T.K. Maxx má také širokou škálu kuchyňského nádobí a náčiní, takže pokud přijedete do Anglie s prázdnou, nejprve se vydejte sem.

An actual footage of me shopping in T.K. Maxx

TIPY NA ONLINE NÁKUPY:

  • Domluvte se se svými spolubydlícími, zdali by nechtěli udělat nákup s vámi, můžete si pak rozdělit částku za dopravu a ještě vám někdo pomůže odnést nákup od auta do kuchyně :))))
Me refusing to make multiple trips with my groceries
  • U online obchodů si můžete pořídit tzv. ‚delivery pass‘, pokud nakupujete často. V podstatě zaplatíte každý měsíc určitou částku a máte k tomu jisté výhody – kromě dopravy ‚zdarma‘ například rezervaci slotu na každý týden apod., záleží na každém obchodě.
  • Pokud nakoupíte online a nebude se vám líbit kvalita doručeného zboží, nebo vám objednané zboží dokonce vůbec nepřivezou (ano, stalo se), neváhejte zažádat o refund. Když o něj zažádáte, nebudou se vás ptát na žádné detaily, vy jen vyplníte formulář, vyberete důvod proč chcete penízky zpátky, a oni vám je vrátí. Samozřejmě ale musíte být opatrní, pokud byste vraceli nějak podezřele hodně a často, mohl by si někdo začít klást otázky, takže vracejte opravdu jen pokud se zbožím nejste spokojeni.
Me when I order groceries online and I get a mushy mango.
  • Po tom, co potvrdíte objednávku, většinou ji můžete u některých obchodníků upravit, často do půlnoci den před doručením, takže pokud na něco zapomenete, nebo zjistíte, že něco nepotřebujete, můžete podle toho objednávku upravit.
  • Na začátku školního roku bude mít spousta těchto online shopů akce, většinou na první nákup (např. doprava na měsíc zdarma, slevy na první nákup atd.). Při psaní tohoto článku jsem nic takového nenašla, ale pokud budete chtít nakupovat online, určo se po takovýchto nabídkách porozhlédněte.
Me when I save £1.50 on online delivery
  • Některé online obchody mají možnost výběru takzvaného ‚green van‘. Znamená to, že už si někdo objednal dodávku ve vašem okolí, takže když si objednáte green van slot, vlastně tím budete chránit životní prostředí (if you’re into that kind of thing – if not, you should be).
What it feels like to use a green van

TIP NA KONEC

Pokud se budete stěhovat do vašeho nového bydlítka, zvažte, zdali by pro vás nebylo lepší si objednat jídlo (nebo i další věci jako prací prášek) online. Pokud nemáte vůbec nic, s minimální objednávkou nebudete mít problém, a navíc vám to přivezou.

To by bylo snad vše k nákupům, dotazy? Napiště je do boxíku!!!