Na co se těšit

Uvědomila jsem si, že v předchozích článcích pojednávajících o kulturním šoku jsem psala jen o negativech. Rozhodla jsem se proto napsat článek další, ve kterém vám povím o tom, na které věci se můžete těšit, protože Anglie není jen déšť a smutek.

Začneme nejspíš největším pozitivem (pro některé), což je nakupování. Vzhledem k tomu, že je Anglie kapitalistický ráj, najdete tu produkty, o kterých se vám ani nesnilo.

Amazon Prime

Nebo vlastně Amazon. Tečka. V České republice si tento skvost bohužel nemůžeme užít (pokud si neobjednáváme z Německého Amazonu). Povím vám proč Amazon vůbec stojí za zmínku.

Všechno a levně

Nedokážete si ani představit, co všechno můžete najít na Amazonu, ať už se jedná o ponožky nebo váš oblíbený čaj. Sortiment je obrovský a zboží kolikrát seženete mnohem levněji než v kamenných obchodech.

Doprava zdarma a do dalšího dne s Prime

Jako studenti dostanete se svojí univerzitní e-mailovou adresou Amazon Prime na 6 měsíců zdarma!! S Prime si můžete zboží objednat v úterý a ve středu ráno už bude u vás.

Já vyhlížející svůj balíček 10 minut po objednání.
Asos

Asos je něco jako náš český ZOOT – v podstatě internetový obchod s oblečením. V Anglii je velice populární (přestože ne zas tak levný) a rozhodně na této stránce najdete nejnovější módní kousky.

Zboží si sice nemůžete vyzkoušet než si ho koupíte, ale aspoň ho můžete vrátit zdarma a velice jednoduše.

Primark

Já osobně z něj zas tak odvařená nejsem, ale vzhledem k tomu, kolik Čechů tam vždycky potkám, mám pocit, že náš národ si na Primark dá potrpět. Pokud hledáte levné (ikdyž ne příliš kvalitní) módní kousky, Primark je přesně pro vás.

Every Czech person in Primark ever
Charity Shops

Pokud nejste největší zastánci tzv. ‚fast fashion‘, i pro vás tu něco mám. V Anglii najdete skoro na každém rohu charity shops, což jsou v podstatě sekáče, akorát s tím rozdílem, že se tam dá najít hezké oblečení.

Moje teorie (aka jakto?): Z toho, co jsem zpozorovala, hodně lidí si kupuje oblečení online, ale kolikrát ho zapomenou vrátit když jim nepadne. Tyto kousky proto dají do charity shopu, a díky tomu tam můžete najít oblečení, které je nové, nikdy nenošené a za zlomek ceny.

Jestli se rozhodnete pro tento způsob nakupování, dostanete ode mě zlatou hvězdičku, protože tím budete šetřit životní prostředí, což tady na blogísku máme moc rádi.

What nature be like every time you buy clothes from a charity shop
Deliveroo & Uber Eats

Zapomeňte na Dáme Jídlo, které vám dopraví vaši večeři za hodinu a půl. S Deliveroo a Uber Eats si budete moct vybrat z několika restaurací a jídlo vám kolikrát dorazí i do 20 minut (!!!).

Jen bych vám nedoporučovala, abyste tyto služby užívaly často, jinak budete bez penízků coby dup haha.

Vegan Friendly

Anglie je rozhodně země, kde je velice populární být vegan (čtěte ‚vígn‘). Pokud je toto váš lifestyle, bude se vám tady v tomto ohledu žít lépe než u nás, protože kvůli poptávce jsou vegan produkty mnohem dostupnější, ať už se jedná o rostlinné mléčné alternativy (doporučuji oat milk v kávě) nebo nabídku vegan dortíků v kavárnách.

Doporučené vegan produktíky

Pokud nevíte, kde začít, tady máte nějaká doporučení na veganské mňamky. Já sama vegan nejsem, ale na tyto dobrůtky si potrpím.

  • Quorn Southern Fried Bites – nejlepší vegan nugetky pod sluncem
  • Alpro zmrzlina
Mňami mňam
  • Cauldron Sausages
Levnější data

Ano, je to tak. Snad jediná věc, kterou v Anglii najdete levněji než u nás – mobilní tarify.

Pokud jste si ještě nevybrali mobilního operátora, mrkněte na tento článek, který vám pomůže s výběrem.

Pohodlnější vzdělávání

Vzhledem k tomu, že se v Anglii platí roční školné ve výši až £9250, tamní univerzity jsou o hodně modernější a vybavenější.

Toto možná není případ pro všechny, ale mně osobně přijde univerzita v Anglii milionkrát lehčí než univerzita u nás (rok jsem studovala na UK v Praze, takže se nebojte, porovnávat můžu). Není to ani tím, že se toho učíme méně, spíš jsou v Anglii materiály mnohem dostupnější než u nás, což nám studentům hodně zlehčuje život.

Například na Karlovce jsem musela chodit na všechny přednášky, protože jinak bych informace z nich nikde jinde nesehnala. V Anglii nám všechny přednášky natáčí a dávají na internet, takže máte k dispozici nejen slidy, ale i poznámky, které měl přednášející.

Me in the UK knowing I’ll miss my 9AM lecture

Chystám se napsat speciální článek o tom, jak to na univerzitě v Anglii chodí, pokud vás toto téma zajímá, vyčkejte 🌝

Everyman Cinema

Obecně řečeno jsou naše normální multikina hezčí než ta v Anglii. ALE. Ve větších městech můžete najít řetězec kin, který se jmenuje Everyman Cinema, a něco vám povím, hezčí kino jste v životě neviděli.

Za prvé: místo sedaček máte v kině pohodlné gaučíky

Za druhé: kino funguje jako restaurace, takže si můžete objednat sklenku vínečka nebo hummus a číšníci vám to přinesou do sálu, kde si můžete mlaskat zatímco se koukáte na film.

No není to nádhera?

Lístky jsou sice o něco dražší (cca 1500/ks), ale jednou za čas to neuškodí. Rozhodně byste měli Everyman Cinema navštívit aspoň jednou. Když se vám to nebude líbit, můžete o tom aspoň vyprávět ostatním a nechat si závidět haha.

Koncerty

Toto je především pro hudební fanoušky. Protože je Anglie o hodně větší než ČR, jezdí sem mnohem více zpěváků, takže pokud jste smutní, že jste v Praze zmeškali koncert T-Swizzle (pro vás neználky Taylor Swift), v Anglii ji rozhodně uvidíte co nevidět.

Naučíte se anglicky

Pokud teda ještě neumíte haha. V Anglii se rozhodně dříve nebo později rozmluvíte a o co víc, studium v Anglii je rozhodně zkušenost, která se bude na vašem CVčku vyjímat 😏😏


Tímto dnešní článeček končí, doufám, že jste si našli něco, na co se můžete těšit právě vy 🌝

Na co se připravit vol. 2 – Lidé

Jak jsem psala ve svém článku Na co se připravit, Angličané a jejich osobnost si zaslouží svůj vlastní článek.

How are you?

Angličané se moc rádi ptají, jak se máte i když je to vůbec, ale vůbec (jakože vůbec) nezajímá. A toto se nevztahuje jen na lidi, které znáte. Můžete si jít koupit sváču do supermarketu a pokladní se vás zeptá, jak se máte. Představte si, že by se vám tohle stalo v ČR, kde vás pokladní málokdy i pozdraví, asi byste koukali (já teda rozhodně jo).

Every English person ever be like:

Tady vám ukážu, jak taková normální interakce mezi Brity vypadá:

Cashier: „Hello, how are you?“

Brit: „Hi, I’m great, thank you, how are you?“

[Konec]

Další věc, co Britové rádi říkají místo „How are you“ je „You alright (mate)?“ Je to v podstatě jiná verze ‚how are you‘, akorát v jiném znění. Já jsem si zezačátku myslela, že se mě na to ptali, protože jsem vypadala naštvaně/nemocně, ale po pár týdnech mi došlo, že se jedná o ‚how are you‘, akorát v jiném podání.

Mate & cheers

Pokud jste dude, rozhodně vás někdo dříve nebo později osloví ‚mate‘, v Londýně kolikrát i ‚bruv‘, a ‚luv‘ pokud jste dudette. Právě jsem si představila, jaké by to bylo, kdyby mi v Praze v Tescu pokladní řekla lásko. Haha.

Další věc, kterou Angličané říkají je ‚cheers‘, a to nejen když si cinkají skleničkami. Tady v Anglii to znamená ‚thank you‘ a často to uslyšíte ve spojení s osloveními, která jsem zmínila v předchozím odstavci – pokud za svůj pobyt ani jednou neuslyšíte „cheers mate“, ujistěte se, že jste opravdu v Anglii.

Pozor na rasistické vtípky (!)

Pokud jste vyrostli ve správné čecháčské rodině jako já, černý nebo stereotypní humor vám bude velice blízký. Zkuste se těmto džoukům ale vyvarovat, především v přítomnosti Angličanů a dvakrát tak v přítomnosti Angličanů, kteří vypadají, že by je to pohoršilo.

Až se s lidmi seznámíte trošku víc a budete lepší kamarádi, zjistíte, že (ve většině případech) je to ani neuráží, jen říkají, že je to uráží, protože si myslí, že by měli říkat, že je to uráží. Jojo.

Note: Anglie je velice kulturní země, která má obyvatele od Asie po jižní Afriku. Až si s někým popovídáte, zjistíte, že najdete poněkud velké rozdíly mezi českou kulturou a kulturami jinými. Například, jednou jsem požádala svoji kamarádku z Ruska, aby mě vyfotila. Když jsem stála před objektivem, řekla mi, že jsem krásná jako čarodějnice. Přiznám se, docela mě to urazilo, ale ona mě ujistila, že u nich jsou čarodějnice typicky krásné. Sice zlé, ale krásné, s čímž dokážu žít.

Me, apparently…
There are more than two genders

Nevím, jak to teď vypadá v ČR, ale aspoň před svým odjezdem jsem nikdy nepotkala transgender ženu/muže. V Anglii máme jak transgenders, tak gender-fluids, kteří se neidentifikují jako ani jedno pohlaví, a chtějí, abyste o nich mluvili jako o ‚they‘ (místo he nebo she). Pokud se rozhodnete bydlet v Brightonu jako já, rozhodně se na tuto realitu připravte.

Storytime: Během svého fresher’s weeku jsem šla navštívit informační stánek, kde mimo jiné měli i odznáčky, na kterých bylo napsáno „My pronoun is […]“. Jelikož mi v tu chvíli nedošlo, oč se jedná, zeptala jsem se, na co jsou. Slečna mi odpověděla, že odznáčky mají pomoci tomu, aby vás ostatní oslovovali správným zájmenem. Takže pokud se cítíte jako ‚he‘, ale technicky jste ‚she‘, lidé by vás měli oslovovat jako ‚he‘. A hádejte kdo se začal smát. Don’t make the same mistakes I did.

Ve vlastním zájmu bych vám radila, abyste se o tomto s nikým nehádali, Angličané jsou spousta věcí, ale především politically correct. Můžou si myslet to samé, co vy, ale řeknou vám opak, aby to náhodou někoho neurazilo.

Facebook je out

Nevím, jestli je to jen tím, že už jsem stará, a nebo se opravdu jedná o kulturní rozdíl, ale Facebook tady už nikoho nezajímá. Tady je příklad konverzace s mým šéfem, majitelem kavárny, kterou jsme měli o Facebooku:

Boss: *Makes a nice pattern on a coffee*

Me: „That’s a really nice one, you should make an instagram account and post it there for publicity.“

Boss: „I do have instagram, do you not follow me?“

Me: „I don’t use instagram.“

Boss: „WHAT? What do you use then?“

Me: „Mostly Facebook.“

Boss: „Haha, Facebook is for old people.“

Mind you, je asi o 20 let starší než já…

Takže poučení: s Facebookem daleko nedojdete, pokud chcete zapadnout, pořiďte si Snapchat (ten je nejpopulárnější), Instagram, nebo Whatsapp.

Facebook @ British people:
Let’s get smashed, innit 🎉🎉🎉

Jedno, co mají Angličané společného s Čechy, je picí kultura. Akorát že pro nás to znamená pivečko v hospůdce, abychom si mohli kultivovat náš pivní pupíček, kdežto pro ně to znamená skončit v nemocnici s otravou alkoholem 2-3x týdně. A nesmím zapomenout na drogy. Poprvé, co jsem viděla někoho užívat kokain, bylo tady v Anglii – a pak že Angličané nemají kulturu. Zatímco u nás je normální chodit do klubu (skoro) každý pátek – nebo tak to aspoň bylo za mých mladých let, Angličané jsou schopni chodit i 4x týdně.

Me and my girls in the club:

Peer pressure bude rozhodně silný, především během Fresher’s weeku. Na anglických univerzitách ale mají skvělou věc, která se nazývá ‚societies‘ nebo v češtině ‚spolky‘ a povětšinou jich je něco málo přes 400, záleží na velikosti univerzity. Takže pokud byste si místo night out raději povídali s ostatními v Harry Potter society o tom, že Hermiona měla vlastně skončit s Harrym a ne s Ronem, jen do toho.

Měla jsem jednu spolubydlící, která chodila do klubů několikrát týdně (původně jsem chtěla napsat „kalit“, ale the cringe is too strong), která mi říkala, že má sice partičku lidí, se kterými chodí do klubů, ale že když jsou střízliví, nemají si co říct, což mi přijde naprosto krásné. A thing to consider, kdyby místo toho chodila do Harry Potter society, kámoše by si určitě našla *wink wink*.

Make it rain 💸

V Anglii je velice populární konzumní kultura. Slyšela jsem historky o lidech, kterým je 35 let, žijí s rodiči, ale mají to nejnovější BMW. A takhle to tady chodí. Angličanům hodně záleží na tom, jak je vidí ostatní, i když si ve skutečnosti nemůžou ani dovolit pronájem vlastního bytu. Angličané proto hodně nakupují nejnovější trendy, takže se připravte, že každý den uvidíte nejméně 10 lidí s AirPody. V těch horších případech potkáte někoho, kdo raději vyhodí špinavé nádobí, místo toho, aby ho umyl. Ano, stalo se.

English ppl going shopping with £10 in their bank account
Sense of humo(u)r

Možná je to jen můj osobní názor, ale smysl pro humor Angličanů je něco velice zvláštního. Je to jako kdybyste mluvili s dítětem, které se rozesměje pokaždé, když řeknete slovo ‚prd‘. Jinak to popsat nejde, uvidíte sami, až dorazíte.

(Samozřejmě nepočítáme Mistra Beana, tady na blogu ho máme velice rádi.)

To byly ty největší kulturní rozdíly mezi Čechy a Angličany. Doufám, že po přečtení tohoto článku budete lépe připraveni.

Jako vždy, komentáře či dotazy uvítám s otevřenou náručí, tak se mě nebojte. Pac a pusu.

Na co se připravit

Možná si myslíte, že není na co se připravit. Možná si myslíte, že jste v Anglii byli už tolikrát, že vás nic nepřekvapí. Možná. Ale možná se mýlíte.

Já jsem byla jednou z těch, co si mysleli, že je nic nepřekvapí, ale opak byl pravdou. Trvalo mi dost dlouho, než jsem si zvykla – především na počasí a na lidi. Popravdě řečeno mám pocit, že si ještě pořád zvykám (lolky). A na co že jsem si musela zvyknout?

British ppl

Lidé pro mě byli rozhodně největším šokem. Když jsem začala psát tento článek, myslela jsem si, že to budou 2-3 bodíky, ale je toho ve skutečnosti víc, než by se vešlo do tohoto článku. Proto jsem se rozhodla jim věnovat jejich vlastní (pokud odkaz nefunguje, tak to proto, že článek ještě není published hahah).

Pokud se vám celý článek číst nechce, tady to máte ve stručnosti:

  • Angličané se rádi ptají, jak se máte, i když je to vůbec nezajímá
  • užívají slovíčka jako „cheers“ místo thank you, „mate“ jako oslovení pro chlapce a „luv“ jako oslovení pro slečny
  • vyhněte se rasistickým a černohumorným vtípkům
  • pokud vás zatím nikdo nepožádal o to, abyste je místo he/she nazývali ‚they‘, v Anglii se s tím nejspíše setkáte
  • ‚Facebook is for old people‘ – fráze, kterou v Anglii uslyšíte často; Angličané raději Snapchat nebo Instagram
  • V Anglii se pije. Hodně.
  • kapitalismus je oficiální náboženství Spojeného království
Jídlo jedině do mikrovlnky

Angličané neradi jednu věc, a to vaření. Nevím, jestli je to proto, že mají k dispozici tolik ready meals, a nebo mají k dispozici tolik ready meals, protože neradi vaří. Každopádně až se vydáte do supermarketu, především nějakého menšího jako je Tesco Express, chvíli vám potrvá, než mezi těmi polotovary najdete čerstvé potraviny.

The whole of United Kingdom be like:

A pokud se nejedná o jídlo do mikrovlnky, uvidíte spoustu zajímavých gurmánských kombinací, především pokud budete bydlet s dalšími studenty. Příklady zahrnují pizzu s kečupem nebo špagety s klobásou. Mňami mňam.

Prší tady. Docela dost.

Pokud jste milovník teplého počasí, tak si prvních pár měsíců budete muset trochu zvykat. Dešti se tu nevyhnete, a kolikrát se před ním ani neochráníte. Pokud máte deštník, který není vyrobený z vibrania (nebo jak se ten Black Panther prvek jmenuje, nejsem cool, nevim), nejspíš vám tady bude k ničemu, protože kromě deště tu fouká celkem silný větřík, což znamená, že déšť tu padá nejen zezhora, ale i ze stran :)) . Jedna možnost, jak se ochránit je pořídit si tzv. ‚birdcage‘ deštník, takový ten, co má královna 🙂 Vypadá následovně:

foto: amazon.co.uk

Ani tak se ale nedá zaručit, že vás před ruthless anglickým deštěm ochrání. Rozhodně investujte do kotníkových nepromokavých bot a pláštěnky nebo pláštěnkového kabátku, čímž si značně znásobíte vaše šance na přežití.

A cuppa rosy lea please

Angličané pijí čaj častěji než v Anglii prší (tzn. hodně). Pokud budete pracovat v kavárně, zjistíte, že lidé vlastně do kaváren nechodí na kafe, ale na čaj.

Když jsem ještě bydlela v ČR, měla jsem oblíbenou značku čaje, která tvrdila, že je z Londýna. Ale po příjezdu do Anglie jsem onen „londýnský“ čaj nikde nenašla, ani na Amazonu (!). Pokaždé, když se mě někdo zeptal, jak si zvykám, řekla jsem jim o svém čajovém dilematu. A něco vám povím, Angličané neradi slyší, že jejich čaj není ten nejlepší na světě.

Konverzace, kterou jsem měla se svým anglickým spolubydlícím:

Me: „You guys don’t have any good tea over here.“

Roomie: „You’re wrong, we have the best tea.“

Me: „Well ok, when I bring my favorite tea from home, I’ll let you taste it and you can decide then.“

Roomie: „Nah, I don’t drink tea.“

Me: …

Jak můžete vidět, čajová kultura je Angličanům velice blízká, ikdyž někteří jedinci sami čaj vůbec nepijí…

Money, money, money

Anglie je jedna z nejdražších zemí v Evropě. Kávičku si můžete koupit za pouhých 90 Kč a jídlo v restauraci za podobný pakatel, 300 Kč.

Pokud neplavete v penězích, radila bych vám vymyslet si ‚monthly budget plan‘, existuje aplikace Yolt, která by vám s tímto mohla pomoct, bohužel ale funguje jen s UK bankovními účty.

moving to the UK be like:

Pokud to pro vás ještě ke všemu bude poprvé v životě, co nebudete bydlet s rodiči, platí to dvojnásob. Pokud by vás zajímalo, který supermarket je nejlepší na nakupování (protože věřte mi, za jídlo budete utrácet hodně), podívejte se na tento krásný článek.

Jak si poslat věci z domova?

Mám pro vás jedno slovo (a půl): Zaslat.cz.

Můžu vám garantovat, že si doma něco zapomenete, nebo jen budete chtít, aby vám maminka poslala vaše oblíbené miňonky, každopádně dříve nebo později si budete chtít něco poslat. A zaslat.cz je opravdu ta nejlepší služba, kterou můžete najít.

Mohlo vás napadnou si přivézt věci letadlem – drahé (a nepohodlné). Další možností je vyzkoušet jiné společnosti jako třeba Teahouse pokud byste chtěli poslat např. kufry nebo jiné zboží jako je kolo, ale ceny jsou tam vyšší než na Zaslat.cz. Nevím proč, ale je to tak.

Takže proč Zaslat?

Všechno si hezky zabalíte do krabice, změříte, zvážíte, zadáte na jejich stránkách adresu vyzvednutí, adresu doručení, rozměry a váhu krabice, datum vyzvednutí a hotovo. Zaslat vám nabídne většinou tři kurýrní služby a jejich porovnání, vy si vyberete tu nejlevnější (duh), no a pak jenom zaplatíte a objednáte. V den vyzvednutí vám ráno přijde SMSka, kde vám napíšou, v kolik si pro váš drahocenný balíček přijedou, vy jim otevřete dveře, když bude kurýr hodný, tak vám ho i odnese do auta, no a pak už se nemusíte o nic starat.

ÚŽA

Celý proces doručení trvá cca 5 pracovních dní (jednou se mi stalo, že přijel už za 4, ha!) a můžete veškerý pokrok sledovat na stránkách Zaslat.cz.

Pokud se objeví nějaký problém, můžete se s nimi spojit na online chatu, nebo jim rovnou zavolat, jejich customer service také skvělý. (Stalo se mi jen jednou, že bych tam musela volat, a to když jsem si objednávala balík z Anglie do ČR, nějak mi nedošlo, že ten řidič si to nepřijede vyzvednout ke mně, ale že si pro to přijede na recepci, tak se z mých chyb poučte, hh.)

Nezapomeňte si zabalit nezbytnosti

Zaslat.cz si můžete objednat i z Anglie, protože spolupracuje s mezinárodními přepravními společnostmi (hlavními jsou DPD, GLS a UPS), jenom bych vám měla říct, že je to z Anglie do ČR dražší, ale to jste asi čekali.

Už moc nevím, co víc bych k tomu napsala, kdyby vás něco napadlo, zeptejte se.


Pozn.: Za propagaci mi nikdo neplatí (bohužel), takže mi můžete věřit, že se jedná o opravdu solidní společnost.

Dokumenty a formality

Ještě než odjedete, bude potřeba zařídit pár věcí, abyste mohli spokojeně odcestovat a bydlet v Anglii. Tak se do toho dáme.

Pas/občanský průkaz

Toto je taková samozřejmost, jen k ní chci dodat pár poznámek.

V první řadě se s dostatečným odstupem ujistěte, že máte platný pas/občanský průkaz. Pokud vám je kolem 19, tak s občankou asi nebudete mít problém, ale je dobré si pro jistotu zařídit i pas, a hned vám povím proč.

Jak už jsem řekla, je dobré si ho zařídit s předstihem. Pokud jste si zařizovali pas ještě před tím, než vám bylo 15, je dost možné, že vám už neplatí, neboť tyto pasy platí pouze 5 let. Nevím, zdali se to týká i jiných okresů, ale v Praze zhotovují pasy do 30 dnů (cena: 600 Kč), je sice možné si ho nechat zhotovit do 24 hodin pracovního dne nebo do 5 dnů, za tohle byste ale mohli zaplatit až 6000 Kč (!). Takže lesson learned, zkontrolujte si pas miláčci.

A teď tedy k těm výhodám. V první řadě se vám bude hodit když budete cestovat do země, která není v Schengenském prostoru (pozn.: Anglie sice není, ale můžete tam cestovat na občanku). Za druhé, pokud si necháte zhotovit pas nyní, nebo jste si ho nechali zhotovit nedávno, budete mít tzv. biometrický pas. A co to znamená? Pokud nelétate často, tak jste se s tím zřejmě ještě nesetkali. Biometrický pas vám umožňuje projít automatickou pasovou kontrolou (nekontroluje vás člověk, ale počítač). Samozřejmě záleží na letišti a počtu lidí, ale na pražské Ruzyni se tím dá hezky předběhnout fronta (hihi). Jen se ujistěte, že na fotce vypadáte aspoň podobně jako v reálu, jinak vám to život spíš zhorší než zlepší (a nezapomeňte na brýle, pokud je nemáte na fotce, sundat)

Poslední věc, kterou bych dodala, souvisí opět s platností. Pokud vám pas v současné době platí, ujistěte se, že vám nevyprší, zatímco budete v Anglii, jinak by vás nemuseli pustit na Vánoce domů. 😦

Půjčka (Tuition Loan)

Students be like:

Jednou takovou nepříjemností na studiu v Anglii je to, že se tam za to platí. Naštěstí (pro nás?), anglická vláda přišla na to, jak zařídit, aby vysokoškolské vzdělání bylo dostupné a aby na tom oni zároveň vydělali :))) Pokud jste ze zámožného prostředí, můžou vám vaše tuition fees platit rodiče či babička/dědeček, co ale většina studentů dělá je to, že si vezmou půjčku. Je pravda, že to mají v Anglii aspoň pěkně vyřešené. Když si zažádáte o půjčku, nemusíte splácet nic do té doby než studium dokončíte a vyděláváte více než £2143 měsíčně (v přepočtu cca 61 tisíc Kč). Pokud vyděláváte méně, či přestanete vydělávat, např. v případě vyhazovu, splácení se vám pozastaví a začne opět až dosáhnete této částky. A třešnička na dortu: pokud dané částky nikdy nedosáhnete, po 30 letech se vám dluh smaže i s úrokem, takže nebudete muset platit vůbec nic. Docela fajn.

Pro více informací o splácení a podmínkách můžete navštívit tuto krásnou příručku 🙂

Každopádně, pokud si tedy budete žádat o půjčku, začněte na stránkách British government. Protože nejsme z Velké Británie, nemůžeme o půjčku zažádat online, nýbrž písemně. na této stránce najdete formulář, který musíte vyplnit a poslat (v lepším případě doporučeně) na adresu, kterou najdete na formuláři. Na stránkách gov.uk píší, že se dá o půjčku zažádat až do 9 měsíců od začátku prvního akademického dne. Moje rada ale je, abyste to udělali ještě před odjezdem, abyste na to pak už nemuseli myslet.

NOTE: Pokud budete studovat ve Skotsku, tuition fees platit nemusíte, protože tam je vzdělání zdarma.

NOTE #2: Britové si také můžou zažádat o tzv. „maintenance loan“, což je v podstatě půjčka na jídlo, bydlení atd. EU studenti si o něj zažádat nemohou (pokud nežili dostatečnou dobu před studiem v Anglii), toto je jen poznámka, abyste věděli, co to je, když se o tom bude mluvit :*

Potvrzení o studiu z Ministerstva školství

Další sranda, kterou si budete muset pořídit. Proč? Především kvůli pojištění, a pro nás Pražandy na lítačku :)))).

O toto potvrzení můžete zažádat teprve až budete mít potvrzení o studiu z vaší univerzity (originál nebo úředně ověřenou kopii – takže bohužel až po příjezdu). Co to vlastně je? Jedná se o potvrzení z Ministerstva školství, kde vám v podstatě napíšou na krásný papírek, že vaše univerzita stojí na úrovni vysokých škol tady v Česku. A jak si o to zažádáte? Uhodli jste, dalším krásným formulářem, který najdete tady.

DŮLEŽITÉ: Pokud za vás bude vyzvedávat, podepisovat, posílat potvrzení o studiu a formulář někdo jiný (protože vy budete v Anglii hh), je třeba přiložit i plnou moc. Hezky si pročtěte tuto stránku: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/uznavani-kvalifikaci-studium-v-zahranici, kde onen formulář pro plnou moc (a další informace) naleznete.

A jak je to teda s mou milovanou lítačkoooou?

Pokud se stále chcete po Praze vozit za krásných 130 Kč měsíčně, musíte si s sebou na každý nákup brát ono potvrzení z Ministerstva školství a potvrzení o studiu (nemusí být originál) – nelze koupit online i když máte ISIC. Jednou jsem tam takhle nakráčela se svojí anglickou ISIC kartou a málem mi kupón neprodali. Slečna se nade mnou slitovala, protože jsem to nevěděla, ale nemůžu zaručit, že se někdo slituje nad vámi. Takže tak.

Pojištění

Tady u nás za pojištění nemusíme platit, protože to za nás jako za studenty platí stát, a po studiu zaměstnavatel (když se mu chce). No a proto, abychom nemuseli být samoplátci, je třeba poslat ono potvrzení z MŠ vaší pojišťovně, aby věděli, že stále studujete. Je možné, že vám během roku přijde dopis ohledně „nesrovnalostí“, kdy vás budou žádat o ‚srovnání‘, které jim dáte tak, že jim zpátky pošlete jejich formulářek. Tak si na to dejte pozor (po 30 dnech od doručení dopisu by vás mohli evidovat jako samoplátce).

Peníze a karty

Začneme penězi. Pokud si věříte a nebojíte se, že ztratíte kartu a nebudete mít jak jinak se uživit, raději si s sebou nějaký ten cash přivezte.

Na druhou stranu, v Anglii se dá většinou velice pohodlně platit kartou, takže mně osobně nepřijde, že by hotovost byla nutností. ALE! Ujistěte se, že vám vaše banka povoluje platit kartou v zahraničí (a při nejlepším bez poplatků), jinak byste si toho tady moc nejspíš nekoupili.

Pokud zjistíte, že za platby v zahraničí musíte platit, doporučila bych vám, abyste si pořídili anglický bankovní účet a posílali si na něj peníze z vašeho českého. Příručka k výběru nejlepšího bankovního účtu je k nalezení zde a pokud by vás zajímalo, jak si nejlevněji poslat peníze do zahraničí, mrkněte sem.

Snad jsem na nic nezapomněla. Jako vždy, kdyby byly dotazy, pod článkem máte boxík na komentáře 🙂

Jak se tam vlastně dostat

Letadlem

Nákup letenek je jedna z prvních věcí, které byste měli pořídit, jakmile se dozvíte, že vás na danou univerzitu přijali (pokud tam samozřejmě chcete).

Pokud jste tak ještě neučinili, najděte si datum začátku školního roku (v angličtině pod názvem Term Dates) na jejich webových stránkách. Pokud jdete do prvního ročníku, začátek pro vás bude jiný než pro zbylé ročníky. V Anglii se totiž tradičně první týden na univerzitě praktikuje tzv. „fresher’s week“, což je v podstatě týden plný aktivit, které jsou určené především pro prváky. Mezi ně patří například prohlídky kampusu a okolí, výlety, párty, nebo odpoledne s deskovkami.

Trošku jsme odbočili, takže zpátky k letenkám. Pro nákup obecně platí „čím dřív, tím líp“, především proto, že v září do Anglie poletí spousta studentů a je možné, že když odložíte nákup na týden před, vyšplhají se buďto do enormních částek, nebo už na vás žádné nezbydou.

Pro nákup doporučuji stránku Skyscanner.net, kde najdete porovnání letenek od různých společností ve vašem vybraném datu.

Tip #1: Vždy prohlížejte letenky v Incognito Mode (pro Chrome, název se liší pro jiné prohlížeče – v podstatě chcete mode, kde nefungují cookies). Proč? Když prohlížíte letenky opakovaně, zvýší se cena. To je tip, co?

incognito mode
Stock photo for incognito. Nice.

Z chromu se do něj dostanete klávesami Ctrl+Shift+N.

Tip #2: Pokud vám zas tolik nezáleží na datu, můžete si prohlédnout ceny letenek na jiné dny. Toto učiníte kliknutím na tlačítko „zobrazit celý měsíc“ (viz obrázek).

Pro a proti

+ Rychlejší

– Dražší

– Omezený počet/váha zavazadel

Autobusem

V případě, že to nestihnete, další možnost dopravy je samozřejmě autobus. Sama jsem ale do Anglie autobusem nikdy nejela, takže vám moc neporadím. Našla jsem ale bookovací stránku Busbud, která vypadá, že nabízí autobusy od spousty společností, tak zkuste třeba tuhle. Důležitý disclaimer ale je, že autobusy vás většinou přepraví pouze z Prahy do Londýna, což znamená, že budete muset myslet i na dopravu z Londýna do cílové destinace, k čemuž slouží výborně například CrossCountry (vlaky) nebo National Express (autobusy, v Anglii „coaches“). Více o dopravě v Anglii najdete v tomto článku.

Pro a proti

+ Nemusíte se bát, že budete mít nadměrné, moc těžké zavazadlo(a) – (pokud jich bude víc)

+ (Může být) levnější

– Delší (o hodně)

Autem

Pokud máte hodné a ochotné rodiče, je možné, že vás budou chtít odvézt autem. Samozřejmě asi nejpohodlnější a možná i nejlevnější (pro vás, haha) způsob dopravy. Nesmíte ale zapomenout, že se v Anglii řídí na druhé straně.

Toť asi vše k dopravě, pokud budete mít nějaké dotazy či připomínky, neváhejte přidat komentář.